Článek
Proč se na Jablonci přerušení soutěže tak negativně podepsalo?
Těžko soudit. Možná tím, že přišla vlna zranění. Například já jsem byl mimo hru měsíc. Až teď cítím, že je to o něco lepší. Ale pořád mi chybí lehkost. Stejně jako celému týmu. V posledních pěti zápasech jsme získali jeden bod. Takovou bilanci jsem v Jablonci ještě nezažil. Někdy ale prostě na tým sednou slabší chvíle.
Před závěrečným kolem ztrácíte na čtvrtou, pohárovou příčku, bod. Věříte, že z ní Liberec odsunete?
Zápas s Ostravou je pro nás zápasem jara. Můžeme v něm ztratit celou sezonu nebo ji naopak zachráníme. De facto nám jde o všechno. Potřebujeme se na zápas co nejlíp připravit, odmakat ho. A věřit, že vyhrajeme a zároveň Liberec ztratí v Plzni. Jinak nás čeká zápas s vítězem skupiny o Evropu, což nechceme.
Na podzim jste vstřelil deset gólů, na jaře žádný. Proč takové výkyvy?
Sezona z mého pohledu je jako na houpačce. Jak jsem měl na podzim štěstí, od prosince jako když utne. Pokud už mám šanci, gólman ji chytí nebo nastřelím tyčku. Možná se na tom podílí i moje zranění. Vím sám, že mi to nejde, nedávám góly. Aspoň je dobré, že se začínám do šancí dostávat.
Mrzí vás jarní bilance o to víc, že kdybyste se jen sem tam trefil, mohl jste být králem střelců? Tabulku vedou 14góloví útočníci Petar Musa a Libor Kozák.
Samozřejmě jsem o tom přemýšlel. Jenže když člověk góly nedá nebo se mu nedaří, má smůlu. Třeba mi to vyjde příští rok.
V české lize jste na 70 trefách. Troufáte si pokořit stovku?
Uvidí se, jak se mi bude dařit. Pochopitelně bych byl rád, kdybych se do Klubu ligových kanonýrů dostal. Ale vstup je ještě daleko.
