Článek
„Odchází kamarád, bojovník. Je mi smutno, temno... Děkuju Ti za vše!," napsal na svém Instagramu bývalý kapitán Plzně Pavel Horváth. S Čišovským byli velcí parťáci, společně zažili velké zápasy včetně historických bitev v Lize mistrů s Barcelonou.
Díky kamarádské, veselé povaze, zapadl Čišovský do pověstné plzeňské party, kterou Horváth vedl, prakticky od prvního dne, kdy v létě 2011 do Štruncových sadů dorazil z rumunského Temešváru. Brzy se stal členem jejího jádra, které táhlo Plzeň v její zlaté éře.
Viktoriáni, dnes je ten nejsmutnější den. S těžkým srdcem musíme oznámit, že nás navždy opustil Marián Čišovský.
Upřímnou soustrast celé viktoriánské rodině. 🖤 pic.twitter.com/PiEM5bDwwO
— FC Viktoria Plzeň (@fcviktorkaplzen) June 28, 2020
„Zvyknul jsem si hned, v Plzni je skvělá parta. Takovou jsem nikde nezažil. Pořád musím být ve střehu, musím si dávat pozor na Horviho vtípky," říkal s úsměvem Čišo ve svém prvním rozhovoru od příchodu do Viktorie.
Zobrazit příspěvek na InstagramuOdchází kamarád, bojovník. Je mi smutno, temno... Děkuju Ti za vše! . . #28
Mimo trávík mu hrál na tváři neustále, nikdy nezkazil žádnou legraci. Na hřišti se ale měnil v bojovníka, zeď, přes kterou bylo těžké přejít. A zároveň v „hračičku", který neváhal šoupnout jesle útočníkovi, byť za ním stál už jenom vlastní gólman. Jeho přestupem udělala Plzeň terno. Ve své době byl nejlepším stoperem české ligy, pro konstruktivní útočný fotbal trenéra Pavla Vrby byl Čišovský klíčový, nepostradatelný.
Když si v létě 2014 léčil poraněné koleno, nikoho nenapadlo, že už si nikdy k žádnému zápasu nenastupí. V zimě 2015 pak přišla krutá zpráva: lékaři oznámili, že Čišovský trpí amyotrofickou laterální sklerózou.
| Zármutek na sociálních sítích vyjádřila Slavia či Sparta |
|---|
| Slavia: "Zpráva, která nás donutí uvědomit si, že jsou na světě důležitější věci než góly, rivalita a vzájemné zápasy. Slavia vyjadřuje upřímnou soustrast rodině i všem přátelům Mariána Čišovského." |
| Sparta: "S hlubokým smutkem jsme přijali zprávu o smrti Mariána Čišovského. S krutou nemocí bojoval statečně a odhodlaně, přesně tak, jak jsme ho znali i ze hřiště. Čest jeho památce. Upřímnou soustrast a hodně sil jeho rodině, spoluhráčům a fanouškům." |
V pětatřiceti letech fatální, krutá diagnóza. Věděl, že na tomto světě nebude dlouho. Bojoval statečně. S pomocí rodiny, kamarádů z Viktorie. Když ještě mohl, vyrazil na vozíku do Doosan Areny, po boku manželky Martiny a svých tří dětí sledoval svoje kamarády v ligových zápasech.
Od neděle se na ně bude dívat z nebe. Svůj boj se zákeřným protivníkem, který mu nedal žádnou šanci, prohrál...Sbohem, Čišo!
