Článek
Dnes má příležitost bývalého chlebodárce srazit. „Žádnou zášť ale necítím," ujišťuje před semifinále MOL Cupu s Libercem. „Člověk si třeba myslí, že někde dohraje kariéru, jenže najednou přijde lusknutí prstem a musí odejít. Tohle je prostě fotbal. Já to tak beru a nic jinýho s tím ani dělat nemůžu," tvrdí Breite.
Vztahy mezi ním a koučem Hoftychem zaskřípaly a ochably. Ještě v úvodním jarním souboji na Spartě vysedával na liberecké střídačce, pak následoval bleskový transfer na Hanou. „Nejsem typ, co by chtěl válčit přes noviny. Nebudu házet špínu z jedné strany na druhou. Jestli chci hrát fotbal, tak jsem musel odejít," vykládal krátce po příchodu do Olomouce, kde vyhlíží bitvu s pikantní příchutí.
Bývalým parťákům se odpoledne postaví jako soupeř vůbec poprvé, zvýšenou motivaci však nevnímá. „Myslím, že jsem dospěl do věku, kdy to nebudeme úplně hrotit," utrousil. Slovanu navíc nebude čelit U Nisy, ale na Andrově stadionu. Nostalgii tedy tolik nepropadne.
„Kdybychom jeli do Liberce, možná bych bral zápas jinak," přikyvuje veliký bojovník, který zná ve Slovanu téměř každého. Od lidí z klubového managementu až po uklízečky. S někdejšími spoluhráči se ale zatím nehecoval. „Uvidíme, jestli ještě něco přijde. Skoro se všema jsem v kontaktu, kamarády mám v Liberci i mimo fotbal, ale určitě jsem od nikoho nezjišťoval sestavu, kdo bude hrát a tak. Bavíme se s klukama všeobecně," připomíná Breite.
Na každý pád pro něj nastává ideální čas na vendetu. Pokud totiž Hanáci uspějí, přiblíží se vysněné pohárové Evropě, naopak Severočechům by zbyla naděje už jen v nejvyšší soutěži. „Věříme, že se nás v lize baráž vzhledem k desetibodovému náskoku už nedotkne, takže teď sázíme všechno na jednu kartu. Každej si umí dát jedna a jedna dohromady. Dělí nás dva zápasy od Evropy," burcuje.
Tuší pořádnou bitvu. Liberečtí po koronavirové pauze ukázali sílu, přestože v lize z posledních tří utkání urvali jen dva body. Jejich šikovní a brejkoví hráči však nahánějí protivníkům strach. „Malinu (Malinský) s Pešou (Pešek) znám, jsou rychlí... My ale nesmíme koukat na Liberec, ale na to, jak budeme hrát my. Můžete mít mančaft načtený, jak chcete, ale když přijde den D, může být všechno úplně jinak," zdůrazňuje borec, jenž si v lize zahrál i za Teplice.
Se Sigmou prahne po finále, které by jemu i ostatním hráčům zvedlo náladu po nezdaru v lize. Svěřenci trenéra Látala nenavázali na kvalitní výkony z úvodu jara, po restartu soutěže se jim vytratila forma, což je stálo první desítku. „Klíčový byl domácí zápas s Příbramí, který jsme nezvládli, a pak se to už s námi vezlo," mrzí Breiteho. „Nepočítali jsme ani s tím, že Bohemka, která nás v tabulce přeskočila, takhle vystřelí. Měla životní formu, tolik zápasů dlouho nevyhrála. Každopádně v porovnání s minulými kluby, kde jsem hrál, má tenhle tým rozhodně na víc než hrát o záchranu," hlásí.
V novém působišti se mu líbí. Vyjma duelu s Jabloncem, v němž chyběl kvůli zdravotním potížím, pravidelně nastupuje v základní jedenáctce. V neděli proti Plzni ho kouč šetřil a na hřiště vyběhl až do druhé půle. Spokojený je také po životní stránce. V hanácké metropoli se zabydlel, i když apartmány přímo na stadionu nevyužívá. „Bydlení mi tam nabízeli, ale odmítl jsem. To by mě hráblo, být furt na fotbale, přijít domů, a ještě koukat na stadion," dodal s úsměvem.
