Hlavní obsah

Loupež v Edenu Zlínu nevyšla. Paradoxně po situaci, kdy jsme inkasovat nemuseli, povzdechl si gólman Dostál

Praha

Ze skupiny, v níž půjde v následujících týdnech o ligovou existenci, už pro zlínské fotbalisty úniku nebylo, přesto hráli v epilogu základní části nejvyšší domácí soutěže jako o život. A Slavii trápili, že se na povinnou výhru nadřela až hrůza. „Každý bod bude v nadcházející nadstavbové části důležitý a my věřili, že ho můžeme uhrát,“ nepopíral zlínský gólman Stanislav Dostál, že jeho tým s loupením v Edenu počítal.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Ani Jan Bořil v obrovské šanci proti Dostálovi neuspěl.

Článek
Fotogalerie

Zlín byl k bodovému zisku blízko, neboť ještě v 74. minutě držel bezbrankový stav a vidina remízy se pro něj zhmotňovala. Především Dostálovou zásluhou, který domácím hráčům zlikvidoval do přestávky i v prvních minutách po ní hned několik velkých šancí.

„Na Slavii, stejně v Plzni či na Spartě musí gólman počítat s tím, že si zachytá," nedělal devětadvacetiletý brankář vědu ze zákroků, s nimiž se vytasil při příležitostech Provoda, pokusech Bořila, Stanciua či akci Musy.

„Nejprekérnější moment přišel hned ve třetí minutě po standardní situaci a závaru před mou bránou. Vůbec nic jsem neviděl, situaci jsem řešil vyloženě reflexivně," připomínal moment, kdy se před jeho bránou odrážel míč v houštině těl jako koule při biliáru, ale on přesto zabránil domácímu Provodovi, aby ho protlačil do sítě.

„Po všech slávistických příležitostech, které jsme přežili, jsem začal věřit, že si minimálně bod odvezeme. Zvláště, když do konce utkání chyběla prakticky už jen čtvrthodina. Paradoxně jsme ale nakonec inkasovali ze šance, ze které gól zrovna padnout nemusel. Zbytečně jsme se nechali odstavit od míče a po centru Stanciua už jsem neměl proti hlavičkujícímu Masopustovi nárok," povzdechl si zlínský gólman nad situací, kdy střídající Fantiš vypustil souboj s Bořilem, po jehož nahrávce putoval míč přes Traorého a Stanciua na úplně volného Masopusta hlavičkujícího do prázdné brány.

„Jedinou akci jsme si nepohlídali a zaplatili za to. Přitom jsme mohli využít toho, že se do slávistické sestavy promítla zranění i absence útočníků," povzdechl si Dostál, který se po příchodu trenéra Páníka stal znovu brankářskou jedničkou.

Proti Slavii potvrdil, že oprávněně. „Skutečně to byl můj nejlepší výkon po restartu ligy, i když nám k bodovému zisku nepomohl. Přitom by se ve skupině o záchranu i třeba jeden moc hodil, protože v ní to nebude o fotbale, tvořivosti a kreativitě, ale jen o bojovnosti a válce, ve kterou se každý zápas promění. Zákonitě, když každému z šesti týmů půjde o bytí a nebytí," moc dobře si uvědomuje zlínský gólman, jak náročný program jeho mužstvo čeká, aby se vyhnulo hrozící baráži. Od čtrnácté příčky ho dělí jediný bod.

Související témata: