Článek
Po utkání v Opavě jste naznačil, že můžete v Příbrami sám skončit. Fanoušci vás po utkání vyvolávali, přáli si, abyste zůstal. Na čem závisí, jestli zůstanete, nebo ne?
O tom nerozhodne ani šéf klubu Jaroslav Starka, ani já, ale můj syn... Mám vážně nemocného, těžce postiženého pětiletého chlapce. Zazvoní mi telefon, někdo mi něco řekne a za minutu v Příbrami nebudu. Rodinu mám totiž v Liberci.
Co na to šéf klubu Jaroslav Starka?
Jarda mě chápe, je s tím srozuměný a respektuje to. Ví, že jsem vlastně nejslabší článek klubového řetězu... Pokud to situace dovolí, samozřejmě a rád zůstanu.
Byly tyhle starosti důvodem, proč jste se nezúčastnil nedělních oslav postupu s hráči a fanoušky?
Kvůli tomu ne. Naštvali mě hráči svým výkonem v utkání s Pardubicemi. Výsledek mě potěšil víc než předvedená hra. V první půli jsme hráli moc komplikovaně, ve druhé to vypadalo na euforii, ale to, co jsme začali za stavu 3:0 na hřišti vyvádět, mě hrozně naštvalo. Nabídli jsme soupeři šance. Byl jsem tak naštvaný, že jsem raději odešel. Musel bych jim rozdat pokuty, ale nechtěl jsem ji kazit radost z oslav... Jsem prostě perfekcionista...
Vy nemáte z postupu radost? Kam byste ho vůbec z hlediska svých úspěchů zařadil?
Postup je hezký a z hlediska mé trenérské práce na domácí scéně ho řadím nejvýš. Jen čtvrtfinále s Libercem v Evropské lize si cením víc, ale to je jiná, z mého pohledu mezinárodní kapitola.
To myslíte vážně, že postup z druhé ligy je pro vás víc než titul s Libercem nebo druhé místo se Slavií?
Je a řeknu vám proč. Záleží na tom, s kým pracujete, z čeho vaříte a co uvaříte. Když máte půlmiliardový rozpočet a uhrajete druhé místo, tak co... Spíš byste měl být první. Když vám ale zbyde jediný hráč, jako mně Jarda Tregler, šestnáct jich odejde, přijdou jiní a stavíte úplně nové mužstvo, pak z pohledu této filozofie to stavím nejvýš, co se mi v Česku podařilo.
Budiž, ale s Libercem jste byl mistr. Víc v lize přece nelze dosáhnout...
Jenže tam bylo kvalitní vyzrálé mužstvo, všichni chtěli a byli po úspěchu hladoví, klub jel. S Příbramí to nelze srovnat. Měl jsem v ruce úplně jiné karty než tenkrát. Jde mi i o to, jak a s čím nebo s kým postoupíte. My jsme šli s Příbramí výkonnostně od spodku tabulky pořád nahoru. Pobavili jsme hrou a potěšili výsledky. Obojí se vám také vždycky nepodaří.
Váš hodnotový fotbalový systém je, řekněme, zvláštní. Nemyslíte?
Já si uvědomuji, že jsem „jiný", liším se od běžné české fotbalové mentality, a často cítím kolem sebe, že se takhle na mne lidé dívají. Mám na spoustu věcí jiné názory a lidé od fotbalu je neradi slyší. Některým se tím zdám i nebezpečný, protože chci něco jiného, než co mají zažité, i když jim to třeba nefunguje.
Uveďte příklad...
Byla by jich spousta, ale jeden za všechny. Slyším, jak je potřebné zimní zahraniční soustředění v Turecku, Španělsku, Portugalsku... Nesmysl! Nepotřebuju ho. Budeme dva měsíce na umělce. Opravdu nepotřebuji k postupu s Příbramí v zimě utratit milión v zahraničí.
Z čeho ve svých mnohdy nevšedních názorech vycházíte?
Ze svých zkušeností, které jsem načerpal v zahraničí. Pravidelně jezdím do velkých klubů, bavím se s trenéry, funkcionáři, dívám se a poslouchám. Pak to řeknu tady a nikdo to nechce slyšet, jsem za chytráka... Tak jim říkám, když vám bude to samé povídat třeba Pere Gratacós, který má nyní v barcelonské akademii La Mesia na starosti strategii výchovy s propojením až na první mužstvo, tak budete stát v pozoru a poslouchat. Jsem s ním na jedné vlně.
Fungovala vaše fotbalová filozofie i ve Spojených arabských emirátech?
Když jsem byl v Emirátech, v klubu Ittihad Kalba, kde jsem dělal sportovního ředitele a měl na starosti i akademii, měli tu obrovský zájem zvednout úroveň fotbalu. Zajistili nám, že jsme se mohli podívat do kuchyní těch největších klubů. Za dobu, co jsem tam byl, šel klub nahoru a vydělal i stovky miliónů.
Vrátím se ještě k postupu. Zapochyboval jste o něm v průběhu sezóny?
Ne, protože jsem s něčím takovým nepočítal. Šéfovi klubu jsem řekl, že tu budu jako trenér a sportovní ředitel od rána do večera, že budeme hrát dobrý fotbal, vychováme kvalitní hráče a nebudeme zbytečně utrácet, naopak klub vydělá. To jsem mohl slíbit, protože to mám v rukách, ale nemohu slíbit, že budeme první nebo šestí. Na hřišti nejsem. Postupem jsem se nestresoval.
Co budete dělat do pátečního posledního zápasu ve Znojmě?
Budeme normálně trénovat, chceme ve Znojmě vyhrát a pokusit se o první místo. Já k tomu mám nějaké povinnosti u juniorky a budu dělat mentora jednomu trenérovi. Jako sportovní ředitel klubu mám povinnosti i příští týden.
