Článek
Potřebovali jste v Opavě získat bod a máte ho. Jste spokojený?
Nehráli jsme na bod, my to neumíme. Nerozlišujeme, zda hrajeme doma, nebo venku. Všude honíme soupeře a chceme vyhrát. A bylo to vidět i tady. A pokud nás Opava zatlačila, tak to bylo jejich kvalitou, ne naší pasivitou.
Několikrát jste hráče nabádal, aby zrychlili hru. Mělo utkání dvou postupujících prvoligovou rychlost?
Já si myslím, že to tempo bylo na český fotbal nadstandardní. Hrálo se nahoru dolů, i když občas tam chyběla kvalita. Ve fotbale je to jako mezi klukem a holkou. Aby to bylo hezké, musí to chtít oba. Dnes oba chtěli a lidi se bavili. Byly tam šance, bylo to dramatické, i když v závěru na můj vkus až moc. Ale oba chtěli, což v mnoha zápasech nevidím. A právě v těch zápasech jsme měli největší problém.
V čem jste měli problém?
Přijeli jsme ven a soupeř zalezl před vlastní branku a nechtěl hrát fotbal. Nakopl balón, dal nám v 7. minutě gól a my jsme nebyli schopni tu jejich obranu odemknout. Proti takovým soupeřům jsme neudělali ani bod.
Bylo hodně složité vrátit Příbram do ligy?
Hrozně moc. Hlavně kluci to mají se mnou hodně těžké, protože pracuju tvrdě. Jsem náročný jak na sebe, tak na ostatní. Ale řeknu to jinak. I malým žáčkům říkám, že fotbal musí milovat. Protože ten, kdo fotbal miluje, nepřemýšlí, zda je to těžké nebo lehké. Akorát jsem hodně utahaný a chci se jít vyspat. (smích)
Příbramská kabina je zvláštně obsazená. Na jedné straně extrémně zkušení borci, na druhé úplní mladíci.
Nazval jsem ten tým otcové a synové. Když jsem do Příbrami přišel, byl tam jediný hráč Jarda Tregler. Přišel za mnou majitel (Jaroslav Starka) a říká: ,Tady to máš od pětiletých dětí až po áčko, budeš sportovní ředitel i trenér.´ Tak jsem stáhl nějaké mladé z hostování, doplnil to kluky z juniorky a pak přišli ti otcové. Přivedl jsem Tomáše Zápotočného, kterého vyhnali z Ostravy. Pak přišli Ruda Skácel, Peter Gajciar, v zimě Mirek Slepička, Příbramák Tonda Fantiš, Filip Hlúpik a dával jsem to dohromady.
Otcové byli důležití pro ten postup?
Extrémně, bez nich bychom to nedali. Mladí, to jsou telátka. Snaží se, ale bez těch zkušených bychom byli bez šance.
Jak si troufáte v lize?
Vůbec o tom nepřemýšlím. Vím, že Ostrava hraje o záchranu, Olomouc o třetí místo, takže je to tam složitější, ale teď si tím vůbec nelámu hlavu. Možná je to problém pro někoho jiného. Jde to v tuto chvíli úplně mimo mě. Splnili jsme něco, ale více se tím nezabývám.
Myslíte to tak, že byste nedostal důvěru pro příští sezónu?
Bez komentáře. Řeším jiné problémy, daleko závažnější. U mě je to o něčem jiném než o fotbale.
