Článek
Vánoční dárky jste si tak těmito výsledky nadělila sama?
Určitě. Já už byla v Cortině nadšená, ta je pro mě vždy výjimečná. V patnácti jsem tam zajela svůj nejlepší výsledek, vloni jsem tam byla poprvé v elitní šestnáctce, letos ve čtyřce. Cortina má speciální atmosféru.
V Davosu jste pak byla po kvalifikaci čtvrtá, jak jste brala konečné šesté místo?
Mám z něj radost. Jasně, když máte za sebou dobrou kvalifikaci, tak pak čekáte hodně v závodě, ale já jsem ráda, že jsem zase prokázala formu.
S Evropskými poháry na Monínci jste stihla za týden čtyři závody, přitom jste teprve nedávno sundala sádru z ruky. Připomíná se vám?
Vím o ní. Při jízdě ne, ale když sundám dlahu a rukavice, tak ano, ohyb ještě není takový jako předtím. Ale je to už lepší, přece jen jsou to od zranění čtyři týdny.
Jak se vám to přihodilo?
Při tréninku jsem spadla a dala si ruku pod zadek. Měla jsem vykloubené zápěstí a doktoři mysleli, že je kost prasklá. Já jim říkala, že bych potřebovala závodit, tak mě poslali ještě na CT a tam se ukázalo, že kost je jen naprasklá, ne zlomená.
Sádru jste měla mít na měsíc, ale sundala jste ji výrazně dřív. S posvěcením od lékařů?
Ne úplně s jejich posvěcením, spíš sama, ale doufala jsem, že když půjde poctivě do dlahy, kterou budu mít pořád, tak to bude dobré.
Při svém životním závodě v Cortině jste říkala, že pojedete vyřazovací část stylem všechno, nebo nic. Ráda se v závodě pohybujete na hraně rizika?
Asi odmala jsem to tak měla, že všechno, nebo nic. Ale jde to líp, když jste v kvalifikaci třináctí, pak nemáte co ztratit a můžete se jen posunout. Když jsem byla teď čtvrtá, je to na hlavu těžší, můžete se propadnout. Líp se pořád útočí zezadu.
Po čtvrtém místě už jsou před vámi jen stupně vítězů. Je to cíl pro zbytek sezony, nebo si říkáte, že máte ještě čas?
Přála bych si to. Už čtyřka je super, všechno jde správným směrem, dělám pro to všechno. A kdyby to nevyšlo, svět se nezboří, je mi pořád dvacet.
A třeba v Cortině jste v jízdě soupeřila i s padesátiletou Claudií Rieglerovou. Jaké je to, závodit se soupeřkou o třicet let starší?
Je to zvláštní, musí být pro ni strašně těžké pořád držet krok. Ale i Claudia si z toho dělá legraci, že se potkává nejstarší s nejmladší holkou, což pravidelně bývám, jen teď v Davosu jela poprvé Švýcarka von Siebenthalová, která je ještě mladší.
Mění se přístup soupeřek ve špičce k vám, když už jste jednou z nich?
Určitě, když mi bylo patnáct, tak se nikdo se mnou nebavil, pak už mě registrovaly, že tam jsem, a teď, když je začínám porážet, se zase trochu oddalují. (úsměv)
Pro nemoc v Davosu nakonec nestartovala česká hvězda Ester Ledecká, už byste si v souboji věřila i na ni?
Těžko říct, myslím ale, že by Ester vyhrála, přece jen má o dost víc zkušeností, na ni je krátký celý svět.
Vám stále rostoucí výkonnost pomohla i k lepším podmínkám k tréninku?
Určitě, vloni se to hodně posunulo, díky Dukle a svazu mám soustředění pokrytá.
