Článek
„Nejúspěšnější výkon v historii českého snowboardkrosu,“ mohl vyhlásit po sobotním závodě ve Sieře Nevadě. Adamczyková skončila druhá, Jan Kubičík šestý, Radek Houser sedmý. Tak početným zastoupením mezi elitou se mohla chlubit už jen velmoc Francie. A to už jel letos finále také Kryštof Choura ve Svatém Mořici.
Co stojí za takovým progresem českého mužského týmu, v němž na úspěchy Michala Novotného či Davida Bakeše už sedal prach? Trochu paradoxně i účast Adamczykové ve StarDance. Byl to zdánlivě krok odporující sportovní logice, aby největší hvězda disciplíny vynechala dva závody kvůli televizní soutěži. Jenže teď z něho těží celá reprezentace.
Olympijská vítězka a úřadující mistryně světa se vrátila v parádní formě. První závod po odložení tanečních střevíců vyhrála, k tomu už přidala dvě druhá místa.
„Věřil jsem, že po návratu na tom bude obratnostně líp. Ta porce tanečních tréninků byla obrovská a nikde jinde by ve třiceti letech obratnost takhle nerozvinula,“ říká Jelínek, který vidí, že najednou jeho hvězdná svěřenkyně v tratích zvládá i manévry, do nichž se dříve nepouštěla.
A i hendikep v podobě úbytku váhy není tolik znát. „Jezdecky se posunula, a když zase nabere svaly a trochu ztěžkne, celá ta epizoda ji brutálně posune,“ je přesvědčený s výhledem na příští zimu se SP na Dolní Moravě a světovým šampionátem ve Svatém Mořici či rok 2026 a olympiádu v italských horách, kde můžou být pro český tým velmi atraktivní závody mužů, žen i týmů.
Český snowboardkrosový tým tak absolvoval podzimní přípravu bez svého lídra, což ale nebylo na škodu. „Na kluky bylo víc času,“ vysvětluje Jelínek. „V tréninku jim Evka tolik pomoct nemůže, jak jsou rychlejší, musí se jí přizpůsobit. Teď byl prostor se jim víc věnovat a bylo to znát,“ líčí zkušený kouč.
| Mužský tým očima kouče Marka Jelínka |
|---|
| Jan Kubičík (28 let), v SP od 2014, nejvýše 6. |
| „Je to matador, s Evkou jezdil týmové závody, mají spolu i medaili. Pochází z Dolní Moravy, na olympiádě v Pekingu si bohužel poranil kotník, občas měl problémy s motivací. Ale teď mu hodně pomohlo, že se na něj dotáhli další kluci. Jeho hendikepem je, že je menší a lehký.“ |
| Radek Houser (27 let), v SP od 2021, nejvýše 7. |
| „Přišel později z lyží a fotbalu, je to největší sportovec a profesionál. Dává tomu maximum fyzicky i mentálně, je skvěle nastavený do tréninku a závodů, dává týmu jiskru. Občas ostatní až štve, jak je aktivní, když chce v šest ráno na rozcvičku, na to úplně nejsou zvyklí, i když se to snažím do nich dostat.“ |
| Kryštof Choura (23 let), v SP od 2022, nejvýše 4. |
| „Jeho ségra Kačka jezdila s Evkou, tím byl blízko týmu. Pro mě největší překvapení. Juniorští trenéři odvedli obrovskou práci a vyklubal se z něj jezdec světového formátu, který má všechno před sebou, ve snowboardkrosu se dozrává později. Jeho hendikepem bývaly starty, ale na nich jsme zapracovali, výhodu má v tom, že silný a těžší.“ |
Po několika letech si reprezentace mohla dovolit nákladnou, ale nezbytnou přípravu na jižní polokouli, a české trio začalo zužitkovávat nabyté zkušenosti. V kvalifikacích, které jsou jen soubojem s časem, už se v minulosti Češi několikrát blýskli výbornými výsledky. Jenže samotné rozjížďky jsou pak trochu odlišnou disciplínou.
„A jízdy v lidech byly náš hendikep, jak nemáme velký tým ani zázemí, trénujeme v podstatě jen v tratích pro Světový pohár,“ vypráví Jelínek, že přes podporu svazu a Dukly se mu těžko lepí rozpočet na sezonu. „Však kluci nejsou profesionálové, mají částečný úvazek, s tím tráví 200 dnů v roce v cizině, což si asi málokdo dovede představit,“ říká.
Eva Adamczyková se ve Sieře Nevadě radovala ze svého úspěchu i vystoupení parťáků Radka Housera a Jana Kubičíka.
O to většího uznání se Čechům pod kopcem dostává. „Myslím, že nám ostatní přejí, vědí, že pracujeme s malým rozpočtem,“ říká.
České bohatství se skrývá v lidech a know-how. Ať už jde o Jelínka, který už před dvaceti lety začal do snowboardkrosu přenášet své zkušenosti z gymnastiky i biomechaniky, či Tomáše Kašpara, šéfa servisního týmu, na jehož práci se snáší od závodníků sama chvála.
„Je skvělý. Pracovitý, inovativní, je vidět, jak nad tím přemýšlí, i když příprava snowboardů stojí spoustu nervů, často testují až do noci. A na kopci nemají žádné servisní buňky nebo kamiony, přitom chystají na závod každému i čtyři prkna,“ oceňuje Jelínek Kašpara, jenž přišel ke snowboardingu od běhu na lyžích a biatlonu.
