Článek
Před startem sezony jste ve Světovém poháru nikdy nebyl v elitní dvacítce. Teď máte na kontě jedenácté místo z Cervinie a senzační čtvrté ze Svatého Mořice. Nad očekávání?
Před začátkem sezony jsem vůbec tak vysoko nemyslel. První záchvěv přišel už při trénincích ve francouzském Les Deux Alpes, kde jsem jezdil časy do 16. místa, ale pak se bohužel nepovedla kvalifikace. Ale že teď pojedu velké finále? To jsem vůbec nečekal.
Co za takovým progresem stojí? Na co jste se s koučem Markem Jelínkem zaměřili?
První sezonu jsem pořádně jezdil až minulý rok a chtěl jsem se ještě posunout. Pan Jelínek se stal mým hlavním koučem, měsíc jsme strávili přes léto v Austrálii, kde jsme se zaměřovali i na detaily, na to, kde jsem dělal chyby.
Na snowboardu ale závodíte už mnohem delší dobu. Do minulé zimy byl spíš koníčkem?
To bych neřekl, pořád jsem mu věnoval hodně času. Ale měl jsem k tomu školu, což jsem musel kombinovat, teď jsem ji kvůli snowboardingu přerušil.
Co vás vlastně přivedlo ke snowboardkrosu? Inspirace Evou Adamczykovou?
Spíš moje sestra Kateřina, která v něm závodila. Díky ní jsem v trati stál už asi v osmi letech. A pak byl v Česku kemp Hvězdy na sněhu, kde mě máma přihlásila na první závody. Ale samozřejmě Eva byla inspirací, když jsem viděl, jak vítězí, že i my máme šanci uspět.
To jste dokázal i ve Svatém Mořici. Byli soupeři překvapení, když vás viděli ve finále? Český mužský závodník tam nebyl patnáct let od triumfu Michala Novotného.
Ani jsem předtím nevěděl, že už je to takové doba. Já sám byl dost překvapený a je pravda, že i soupeři. Gratulací jsem dostal spoustu.
Česko válí! 🇨🇿 A český knír ve finále Světového poháru snowboardcrossařů byl k vidění i mezi muži! 🤙🏻
— Český olympijský tým (@olympijskytym) January 26, 2024
👉🏻 Kryštof Choura dosáhl ve Sv. Mořici na svůj životní výsledek a dojel si pro 4. místo.
Obrovská gratulace, Kryštofe! 🙌🏻 #olympijskytym #snowboarding @czeskisnowboard pic.twitter.com/IwNhaJGndS
Velký kredit zaslouží i servisní tým, prkno vám jelo parádně…
Dělají perfektní práci už několik závodů. Je to i jejich velký úspěch, však se nám i díky nim všem povedlo postoupit z kvalifikace.
Když jste skončil čtvrtý, pokukujete už po stupních vítězů?
Zatím ne. Nechci se nechat unést, takhle vysoko jsem byl poprvé. Je to jeden z cílů, ale spíš do budoucna. Teď je hlavní, abych se dokázal do závodů kvalifikoval hned z první jízdy.
Jak je pro vás lákavá vidina týmového závodu, který je i na olympiádě? S Evou Adamczykovou byste mohli mít velké ambice, byť mužských adeptů je více…
Letos v sezoně je na programu až při posledních závodech v Kanadě. Určitě je do budoucna motivace si s Evou zajet třeba na mistrovství světa nebo olympiádě. Ale jak říkáte, nejsem tu sám, kluci také umí zajet výborně.
S Adamczykovou vás pojí i knír. Zatímco ona si svůj tradičně maluje, vy jste si ho vypěstoval…
Asi před pěti měsíci jsem měl vousy a kamarádi ze srandy říkali, ať si nechám jen knír. Mně se to zalíbilo, tak si ho lehce udržuju a uvidím, jak dlouho si ho nechám.
Nezamrzá na sjezdovce? Zrovna teď v Gruzii, kde vás čekají závody, máte v noci i kolem minus dvaceti…
Je pravda, že párkrát už se mi to stalo, že namrzl a byl celý bílý… (úsměv) Tady v noci zima je, ale přes den zatím bylo sluníčko, takže se dala sundat i bunda.
Čím se zabavíte mimo tréninky a závody?
Hodně mě baví lezení a dřív jsem se věnoval i fotbalu u nás ve Vrchlabí, teď už si zahraju jen občas pro zábavu.
