Článek
Tenhle talent má silnou hlavu. „Já si věřila, že vyhraju. Je důležité si věřit, pak je všechno v pohodě,“ culila se talentovaná teenagerka. „Ale teprve teď mi to docvakává, po závodě bylo tolik emocí, že to mozek nestíhal zpracovat,“ přiznávala.
Emotivním zážitkem nebylo zlato jen pro ni, naplno ho prožívala i maminka, sestra… A také trenér Richard Skandera. Právě on ji před osmi lety zasvětil do světa skoků a triků na prkně, který by doma v Praze poznala jen těžko.
„Když jsem byla malá, hodně času jsme trávili na chalupě v Českém ráji. A máma si našla chlapa, který jezdil freestyle, měl výborné streety, fakt nádherný styl,“ zaníceně vypráví o Skanderovi. A jak napadl sníh, vyráželi se snowboardy na kopce.
„Mě to strašně chytlo. Hned jsem říkala: Ty kráso, chci jezdit víc, na skoky, raily! Byla jsem strašně netrpělivá,“ vybavuje si své začátky. A vzpomněl si na ně po zlatém závodě i dojatý kouč.
„Richarda fakt nikdy nevidíš brečet. Nikdy. A teď tam brečel snad pět minut. To bylo tak hezký, vidět, jak má strašnou radost. Na tom celém snad nejkrásnější,“ vyprávěla bezprostřední snowboardistka. Po vyhlášení zašla s trenérem a rodinou na večeři, ale ještě neměla v Livignu odpracováno.
Čekala ji oblíbenější disciplína Big Air, kterou v duchu svého nastavení chtěla také vyhrát. „Jenže jsem jela vždycky jako první ze všech, když upravili sjezdovku, takže jsem úplně nevěděla, jakou rychlostí najíždět. Ostatní už si to pak i podle mě mohly nastavit,“ popisovala po 12. příčce.
Z Livigna si i tak vedle zlata přivezla své osobní místo pro příští sezonu Světového poháru, kde bude moct bojovat s absolutní elitou. „Určitě to bude zase těžší level, ale třeba Yura Muraseová už svěťák jezdí,“ připomíná. Mladší z úspěšných japonských sester skončila už v SP i čtvrtá, při slopestylu v Livignu získala stříbro za Záveskou.
A starty ve Světovém poháru se budou hodit i v boji o to, aby se čerstvá juniorská šampionka za dva roky do Livigna mohla vrátit. Ve středisku nedaleko švýcarských hranic se bude během olympijských her bojovat o medaile na snowboardu. „Pojede se na jiném kopci než teď, ale ráda bych tam jela,“ neskrývá Záveská.
Snowboardistka Laura Záveská se zlatou medailí z juniorského MS.
Třeba po boku českého freestylového esa Šárky Pančochové, která má na kontě už čtyři olympijské účasti. A do minulého týdne byla též jedinou českou juniorskou mistryní světa ve freestyle snowboardingu, když vyhrála Big Air ve Valmalenku před 16 lety.
Po návratu z Livigna ale čekaly Záveskou povinnosti mimo sjezdovky. Na střední škole Art Econ potřebovala dohnat zkoušky. „A všechno jsem zvládla. Učitelé mi gratulovali i ke zlatu, byla jsem ráda, že si toho všimli, i když se pak cítím trochu zvláštně,“ přiznává.
Původně se ve škole věnovala grafickému designu, který korespondoval s její zálibou v kreslení, ale kvůli sportovnímu vytížení přešla na sportovní management.
„Ten mě taky chytl. Učitelé jsou strašně fajn, baví mě tam hlavně psychologie,“ vypráví Záveská, která zkušenosti se sportovním managementem ostatně může čerpat i v praxi, jejím manažerem je skikrosová legenda Tomáš Kraus.
