Článek
Absolvoval svoji první tiskovou konferenci, hned po boku legendy svého sportu Martiny Sáblíkové. „Nečekal jsem, že budu tak nervózní, ale když jsem si sedl za stůl a měl mluvit před tolika lidmi a kamerami, tak jsem trochu byl,“ přiznával s úsměvem.
Se Sáblíkovou se bude přes zimu bude potkávat pravidelně, společně budou objíždět rychlobruslařské Světové poháry. „Zrovna jsme se bavili, že když jsem jela svoji první sezonu Světového poháru, Metoděj ještě nebyl na světě,“ pousměje se majitelka tří olympijských zlat.
„Ale pro mě je fascinující, jaké dělá pokroky. Zlepšuje se nejen sezonu od sezony, ale den ode dne. Navíc si vážím, že je úplně normální kluk, dá se s ním bavit a zapadá mezi všechny,“ oceňuje Sáblíková o 19 let mladšího parťáka, který se div nečervená.
„Jsem nadšený, co o mně říká taková legenda. Budu se od ní učit, má spoustu zkušeností i s jet lagem a cestováním,“ plánuje Jílek před svou první dospělou rychlobruslařskou sezonou.
Brusle mu učarovaly už jako předškolákovi. Jenže ne ty s dlouhými noži, nýbrž ty s kolečky. Rychle se prosadil do špičky, vozil medaile… Jenže věděl, že na inline bruslích si sen většiny sportovců v podobě olympijské účasti nesplní. A tak začal koketovat s ledem.
Metoděj Jílek si rozumí na bruslích s dlouhými noži i kolečky.
Nejprve ve čtrnácti na krátké dráze, pak po vzoru Sáblíkové i na té dlouhé. I s bruslemi pro short track vyhrál mezi juniory domácí šampionát. „Čas byl hrozný, ale říkal jsem si, že by mi to mohlo jít, tak jsem si koupil už brusle se správnými noži,“ usmívá se a děkuje rodičům, kteří podporou i financemi pomáhali jeho kariéru nastartovat.
Není jediný, kdo se vydal cestou ze sucha na led, ostatně jeho novozélandský kouč Kalon Dobbin a většina kolegů v mezinárodní skupině jsou bruslařskými obojživelníky.
„Jemu ten přechod nedělá vůbec žádný problém, zvládá to bravurně. Je schopný jeden týden závodit na inlinech a druhý na ledě,“ oceňuje Sáblíková. I pohled na letošní výsledky jí dává za pravdu. Na kolečkách Jílek pobral všechny možné medaile, na juniorském mistrovství Evropy byl čtyřikrát zlatý, na světovém šampionátu dokonce pětkrát.
A na ledě? Minulou sezonu uzavřel titulem juniorského vicemistra světa na 5000 m, tu novou odstartoval časem 12:46,56 na desítce. Neoficiální juniorský světový rekord, jen osm mužů jelo v historii rychleji!
„Hodně kolečkářů se snaží přejít na led, ale je pravda, že u mě byly pokroky rychlejší než u ostatních,“ připouští Jílek. Řekne se bruslení jako bruslení, ale rozdíly v jízdě jsou značné.
„Kolečka jsou kulatá, na bruslích se potřebujete dostat na hranu, je to úplně něco jiného. A na ledě jde o délku odrazu, musíte se víc sklouznout. Ale když si ten pocit osvojíte, už ho nezapomenete a do ledu se dostanete vždy rychle,“ líčí.
Sáblíková přidává ještě jeden očividný rozdíl oproti „klasickým“ rychlobruslařům. „Metoděj jezdí i v zatáčce s rukama na zády. Ale je velice dobře fyzicky připravený a má technický základ pro rychlobruslení – a to ho dělá Metodějem,“ usmívá se šampionka.
Jílek se musí na prvních Světových pohárech prokousat ze skupiny B, potřebuje se umístit na prvních dvou místech, aby mohl jezdit mezi elitou. Hlavní tratí pro něj bude 5000 m, ale zkušenosti z kolečkových závodů může nejlépe uplatnit při hromadných startech. „Pohyb v balíku a strategii mám naučené, to je pro mě velká výhoda,“ přikyvuje Jílek.
Kolečka půjdou teď stranou, veškeré síly upne směrem k olympiádě. „Ta je prioritou, ale po ní se zase budu věnovat kolečkům stejně jako ledu, určitě s nimi nekončím,“ ujišťuje bruslař, jehož by měla na jaře čekat i maturita na osmiletém gymnáziu.
