Článek
Česká skeletonistka Anna Fernstädtová.
„Nemohla jsem řešit jenom závody a tréninky, jako dřív. Měla jsem pořád v hlavě, nakolik mě ovlivní cukr. Tohle bylo nejtěžší," říká trojnásobná juniorská mistryně světa, která i přes tento hendikep skončila ve Světovém poháru na sedmém místě.
Dalo se v boji s cukrovkou alespoň na něco dopředu připravit?
Upřímně, bylo to složitější, než jsem si myslela. Chtěla jsem mít cukrovku pod kontrolou, kvůli tomu jsem se nemohla naplno soustředit na závody. Moje největší chyba byla, že jsem si myslela, že to bude stejné jako před cukrovkou. Samozřejmě nebylo. Cukrovka je nevyzpytatelná.
Česká skeletonistka Anna Fernstädtová na dráze v německém Königssee.
V jakém směru?
Jeden den cukr držíte, daří se vám. Jenže druhý den děláte to samé, ale výsledek je úplně jiný. Moje ponaučení je takové, nenechat se z toho vystresovat. Nejde mít cukrovku zcela pod kontrolou, každý den startuju od nuly. Začínám ho tak, že mrknu na aplikaci, jaký jsem měla přes noc cukr.
Omezuje vás cukrovka víc ve sportování nebo je spíš zásahem do psychiky?
Ve sportování tolik ne. V sezoně jsem vynechala kvůli cukrovce jednu jízdu, což je dobré. Zjistila jsem, že mám nízkou hladinu cukru, nechtěla jsem riskovat. Hráli jsme si s trenérem malinko s rozcvičením. Pokud jsem měla vysoký cukr, rozcvičení jsem trochu prodloužila, abych hodnotu snížila. V opačném případě jsem se trochu najedla a počkala. Učím se také odhadnout dávky inzulínu mezi jízdami, během kterých vám adrenalin zvedne cukr. Ale proces je složitý. Jeden den reaguje tělo na určitou dávku inzulínu tak, druhý den zase jinak.
Skeletonistka Anna Fernstädtová v akci během Světového poháru.
Kvůli cukrovce jste šla zákonitě s váhou nahoru, musela jste mít kvůli tomu lehčí skeleton. Šlo o velký problém?
S inzulínem jsem začala po loňské olympiádě. Lékařka mi avizovala, že přiberu, což se bohužel také stalo. Mám o pět až šest kilo víc, o tolik lehčí mám nový skeleton. Byl to rozdíl, najednou tlačíte těžší váhou na lehčí skeleton. Bojovala jsem s tím, musela jsem se naučit jezdit jinak.
Skončila jste sedmá v celkovém hodnocení Světového poháru. Jste se sezonou spokojená?
Celkově ano. Jsem ráda za mistrovství Evropy, povedlo se mi. V nejlepší šestce jsem nikdy nebyla. Mistrovství světa mi bohužel nevyšlo. Myslím ale, že můžu být šťastná, že jsem sezonu zvládla a odjela devět závodů. Sedmé místo ve svěťáku je dobré. Vždyť jsem začínala od nuly. Když někdo začne ve Světovém poháru, taky se od něj neočekává, že bude hned na bedně.
Skeletonistka Anna Fernstädtová v akci během SP.
Poznáte už včas, že jste hypoglykemická?
Tohle je složité. Někdy hypoglykémii vycítím hned, některou bohužel později. Začnu se potit, mám vnitřní slabost, chvění. Nejde mi dobře myslet. Musím rychle něco sníst a doufat, že tělo co nejrychleji zareaguje. Víc s tím asi dělat nejde. Když to chytnu včas, trvá mi asi čtvrt hodiny, než začnu zase normálně fungovat.
Věříte, že vám zkušenosti z posledních měsíců pomohou v příští sezoně?
Cukrovka mi zůstane napořád. Doufám, že se mi v létě povede zredukovat váhu, abych mohla mít těžší skeleton. A pak hurá do další sezony.
