Hlavní obsah

Zimní král Matura zahájil období hladovění. Ale až po rautu

Praha

Posadil se na trůn a s královskou korunou na hlavě shlížel na své lyžařské panství. Pro skokana na lyžích Jana Maturu bylo vyhlášení Krále bílé stopy poslední reminiscencí na minulou životní sezónu, v níž vyhrál dva závody Světového poháru. Teď už je v plné přípravě na tu další, olympijskou.

Foto: Michal Kamaryt, ČTK

Skokan na lyžích Jan Matura, Král bílé stopy 2013.

Článek
Fotogalerie

V létě zatím se svými starty šetříte, takový byl váš plán?

Vybral jsem si můstky, které mi sedí, takže Hinterzarten a Courchevel, a když kluci objeli závody Kontinentálního poháru, tak jsem jel i do Wisly. Se čtvrtým místem v Hinterzartenu jsem byl spokojený, příjemně jsem na tu zimu navázal. V Courchevelu jsem byl devátý po prvním kole, což také nebylo špatné. Jsou tam výkyvy způsobené tréninkem, vyrovnanost výkonů není taková, jakou bych si představoval v zimě. Ale jsou tam náznaky, že to nejde špatným směrem.

Jsou letní výsledky vodítkem i pro výkonnost v zimě?

Úplně ne. I když třeba v Hinterzartenu bývá hodně lidí ze zimního svěťáku, to samé se bude opakovat poslední závody Grand Prix v Hinzenbachu a Klingenthalu. Tam ty výsledky nastíní daleko víc. Tím nechci shazovat vítězství Kuby Jandy teď v Rusku, to je strašně cenné.

V létě se daří i Romanu Koudelkovi a dalším českým skokanům, berete to jako příslib, že byste se v zimě mohli potkat všichni v elitní formě třeba při závodech družstev?

Mančaft je teď obrovsky vyrovnaný a myslím, že i silný. Je to obrovský příslib. Taky jsem nad tím přemýšlel. Ve Wisle byla některá družstva oslabená, ale my tam i s pádem byli čtvrtí a bojovali o první tři místa. Mohlo by to jít dobrým směrem.

Čemu to zlepšení přičítáte?

Všeobecně jsme letos víc skákali, než tomu bylo předchozí roky. Nic zásadního se nezměnilo. Testují se materiály, trošku se spekuluje. Ale že by se trénink úplně změnil, to ne.

Kdy vyrazíte na první sníh?

Sám jsem zvědavý. Tím, že jsou závody v Klingenthalu na ledové stopě, možná zůstane u toho, že odjedeme do Oberstdorfu a budeme skákat v té ledové stopě.

Jak přes léto bojujete s držením závodní váhy?

Šla trochu nahoru, v tom je velká rezerva ve výsledcích. Teď zase začne období hladovění.

Kdy začne? Raut po vyhlášení Krále bílé stopy vypadal lákavě…

Začnu od čtvrtka. (úsměv)

Kolik kilogramů potřebujete shodit?

Mám tak tři a půl, čtyři kila navíc.

Stouplo vám po minulé sezóně před blížící se zimou sebevědomí?

Člověk si najednou uvědomí, že ti soupeři jsou úplně normální a nejsou to nějaké nepřekonatelné ikony, v tom je velká změna. Už se nemusím bát, že na to nemám. Záleží jen, jaký mám materiál a jak jsem na tom fyzicky. Kdybych neshodil a měl čtyři kila navíc, tak samozřejmě na nějaké úspěchy pomýšlet nemůžu.

Zmínil jste materiál, jak velké teď má český tým rezervy proti velmocem?

Člověk nikdy neví. Rakušani jsou zalezlí, těžko říct, s čím vylezou v zimě. Myslím, že v Hinzenbachu a Klingenthalu budou, tak uvidíme, jestli tam vytáhnou něco nového. Myslím, že tyhle velké týmy mají něco schovaného a vytáhnou to až těsně před olympiádou.

Napadly vás už myšlenky na olympijskou medaili?

Kdo by ji nechtěl? Když mě takové myšlenky napadnou, tak si vzpomenu na mistrovství světa, kde jsem byl pátý a porazil i Schlierenzauera, který vyhrával nepřetržitě a pak stejně skončil za mnou. Ale medailí je málo, kandidátů na ně dost…

Související témata: