Článek
Jak je krátce před vypuknutím vrcholu sezony v norském středisku? Podle předpovědí teploty mají překračovat i deset stupňů, jak to poznamenalo tratě?
My s tím počítali, Trondheim je v nižší nadmořské výšce a blíž k moři, tak tu není moc přírodního sněhu, jen v lesích za městem. Na té magistrále je měkčí a mokrý. V neděli ani nebyly závodní tratě upravené, aby sníh neodtával, v pondělí je na žádost sportovců upravili. Ale je to měkké, takové jarní lyžování.
Takže náročnější práce pro servis a větší dřina pro závodníky.
Asi to tak bude, na tréninku jsem to musel tahat víc silou, bude to náročnější. Zároveň myslím, že by takové podmínky mohly sedět mému materiálu a lyžím.
Jsou tratě v Trondheimu náročné samy o sobě?
Jedna část okruhu, kde se pojede při skiatlonu klasická část, patří určitě ve Světovém poháru mezi náročnější. Jinak jsou ty tratě takové zvláštní, je to jeden dlouhý kopec nahoru a pak se sjíždí dolů.
Vy jste do Světového poháru naskočil až těsně před Vánocemi. Odpovídal váš návrat tomu, co jste po vynucené pauze s trenéry a lékaři předpokládal?
Dá se říct, že ano, i když ten návrat byl dlouhý. Reálně jsem začínal pak při Tour de Ski, i trenér věděl, že to ještě nebude ono, ale stejně ty výsledky zamrzely, když tomu dáváte vše. Ale neměl jsem za sebou ani dva měsíce přípravy, chtělo to čas. Byl jsem z toho i trochu psychicky rozladěn, ale postupně se to zlepšovalo i ve sprintech.
Před sezonou jste tak trochu sázel na to, že byste při jejím vrcholu mohl mít více sil než vaši konkurenti, kteří absolvují kompletní program závodů.
Věřím tomu, zároveň forma je křehká věc, i za dva týdny se může překlopit. Spousta lidí měla formu v lednu a únoru, třeba ji nemusejí mít teď. Ale bude záležet, jestli já už jsem na tom stoprocentně.
Váš poslední závod na 20 kilometrů volně ve švýcarském Engadinu vám mohl naznačit, že se tomu minimálně blížíte. Dlouho jste se pohyboval i v čele závodu, na konci přece jen došly síly?
Ten závod byl perfektní, už o týden dříve ve Francii jsem viděl, že jsem na správné cestě a už skoro jsem tam, kde bych chtěl. A ani bych neřekl, že mi na konci došlo, spíš došlo mým lyžím.
Od té doby jste ale nezávodil, při čtvrtečním sprintu se postavíte na start po více než měsíci. Takový byl plán?
Původně ne. Měli jsme absolvovat Světový pohár v italské Cogně, ale trenér zasáhl, protože se mu nelíbilo, že bychom byli tak dlouho ve vyšší nadmořské výšce, což by mohlo mít negativní efekt. Proto jsme se rozhodli tam nejet, i když taková pauza není optimální, obvykle chci v sezoně závodit co nejvíc.
V závěrečné přípravě vás ještě přibrzdilo nachlazení. Zásadněji?
Naštěstí ne, popral jsem se s tím dobře. Byla to klasická rýma v době, kdy jsem měl lehčí tréninky v nižší intenzitě. Ale musíme být opatrní.
Proto se snažíte izolovat od ostatních. Jste hodně striktní?
Na soustředění to bylo v rámci možností, musíte normálně žít, jít občas nakoupit. Tady v Norsku už máme režim hodně striktní, epidemií chřipky i dalších nemocí řádí dost.
Zatím máte v plánu na šampionátu všechny starty. Nezvažoval jste s ohledem na nestandardní průběh sezony si vybrat jen pár závodů a na ně se soustředit?
To ne, teď se plánuju koncentrovat na první tři závody (sprint, skiatlon a 10 km klasicky), dál se uvidí podle stavu, ale rád bych jel všechny.
Těšíte se i na závěrečnou padesátku? Poslední dokončenou máte na kontě před čtyřmi lety na předminulém mistrovství světa v Oberstdorfu.
To už je vážně tak dávno? Uvidíme, jak se budu cítit v druhém týdnu, ale v Norsku je padesátka královský závod, tak se na ni těším.
Při tradičním závěru sezony na Holmenkollenu mívá padesátka parádní atmosféru, čekáte i v Trondheimu početnou diváckou kulisu?
Říkám si, že by mohla být, když se letos jede vlastně místo Holmenkollenu, tak si sem norští fanoušci udělají výlet. Co jsem slyšel, tak lístků se prodává hodně skoro na každý závod, což je fajn.
