Hlavní obsah

Vrstevníci končili, Nováková se nikdy nevzdala. Už ji jen tak něco nerozhází

Nové Město na Moravě

Během své kariéry zažila už hodně vzestupů i strmých pádů, u nichž byly většinou na vině zdravotní problémy. V podobném duchu se u běžkyně na lyžích Petry Novákové nese i aktuální zima.

Petra Nováková a Kateřina Razýmová před SP v Novém Městě na Moravě.Video: Svaz lyžařů ČR

Článek

V prosinci v Davosu své jméno po téměř dvou letech našla v elitní patnáctce Světového poháru, a to jak po sprintu, tak desítce volně. Jenže z Tour de Ski ji pak stejně jako její reprezentační kolegy poslala předčasně domů nemoc.

Na rozdíl od bratra Michala, jedničky mužského týmu, se včas vyléčila a představí se v Novém Městě na Moravě. „Minulý víkend jsem se vrátila do tréninku, ne úplně těžkého. Tak uvidíme, na co to bude stačit,“ zůstává ve svých odhadech opatrná.

Vysočina arena zblízka

Svaz lyžařů ČR

V éře po Kateřině Neumannové patřila spolu s Evou Vrabcovou-Nývltovou k největším příslibům ženského běžeckého lyžování. Opakovaně se prosadila do top ten v SP, brala bronz na MS do 23 let. Ale vždy ji pak zabrzdilo buď rameno, nebo kyčel, případně viróza…

„O zdraví dbám hodně, nevím, co bych měla udělat víc, člověk to předvídat nemůže,“ krčí rameny 26letá lyžařka. Právě ve zdraví vidí hlavní příčinu svého návratu mezi elitu. „Trénink je stejný, jen jsem přes léto mohla odtrénovat, co jsem chtěla,“ popisuje Nováková, která se připravuje se svým trenérem Lukášem Krejčím mimo reprezentační tým.

Teď spolu s Kateřinami Razýmovou a Janatovou opět táhne český tým vzhůru. „Do závodu jdu s tím, že bojuju proti světu, ne s Češkami,“ neřeší domácí konkurenci. „Dorostla generace, která je ochotná tomu něco dát. Mé ročníky tak silné nebyly, skončilo dost lidí,“ připomíná.

Sama v sobě vždy našla dost sil zvládnout i krizové situace. „Říkala jsem si, že nějaký potenciál v sobě mám a byla by škoda zahodit, co jsem tomu dala. A taky už mě nerozhází, když všechno nejde podle plánu. Lidi okolo to častěji vnímají hůř než já,“ přiznává.

Odreagováním je pro ni i studium Vysoké školy chemicko-technologické. „Když se něco pokazí, v první chvíli člověk nechce dělat nic, ani se učit. Ale je dobře, že mám něco dalšího, co mi odvede myšlenky. Letos už bych chtěla školu zakončit, i když už jsem přemýšlela i o doktorandském studiu. Ale asi si spíš rok odpočinu a zaměřím se na jazyky,“ plánuje.