Článek
Letos mají snowboardisté poprvé šampionát společně s akrobatickými lyžaři. Je to dobrý krok?
Pro organizátory to asi výhody má, pro nás pro závodníky to takový hit není. Celý týden se na kopci neustále něco přestavuje. Pokud to dělat společně, bylo by lepší, aspoň boule nebo U-rampu posunout jinam, aby to nebylo tak naplácané. I když je pravda, že není sníh, tak můžeme být rádi, že se jim šampionát vůbec povedlo udělat.
Škodí šampionátu v některých disciplínách termínová kolize se zámořskými X-Games?
Těch akcí je celá řada, ve freestyle snowboardingu jsou dva Světové poháry, jeden pod lyžařskou federací a druhý profesionální. Jezdci musí respektovat priority svých sponzorů, partnerů a co chtějí oni. Vždycky to bude o nějakých kompromisech.
Jste pořadatelem březnové akce Snowjam, která bude i finále Světového poháru. Může tam být lepší konkurenci i než na mistrovství světa?
Před dvěma lety ve Špindlu konkurence byla daleko větší než tady, startovalo 120 závodníků. Letos zpřísnili kritéria, očekáváme, že tam bude zhruba polovina závodníků. Ti nejlepší ze Světového poháru přijedou, protože finálový závod si přece nenechají ujít. Navíc bychom rádi byli součásti té profesionální tour. U čtyř akcí na světě to jde a my bychom se mezi ně chtěli zařadit, což by nalákalo další jezdce. A hlavně o to se v Česku snažíme. Udělat jeden snowboarding, aby systém fungoval a ne říkat, že tihle jsou dobří a tamti špatný. Spíš to dělat pořádně pod jednou střechou a motivovat děcka, aby jezdila.
Na druhou stranu je asi snowboarding mnohem jednotnější než před deseti patnácti lety…
My převzali Asociaci českého snowboardingu, vytvořili Český snowboarding, který s Přemkem Vidou řídíme a zároveň trénujeme reprezentaci. Pracujeme s nějakým rozpočtem, s nímž se snažíme udělat maximum, abychom to další rok měli lehčí a mohli to zase posunout dál. Je to běh na dlouhou trať, ale mně ta snaha vytvořit dětem podmínky dává smysl.
Změnila se za roky, co jezdíte na světové šampionáty, jejich atmosféra?
Přijde mi, že dřív chodilo na sporty víc diváků. Dneska spousta lidí kouká na internetu a zrovna tak je to se sportovci. Mládež dává přednost tomu, že čumí do počítače, než aby šli něco dělat. Tohle se mění a je to škoda, protože být na čerstvém vzduchu je nejlepší.
I podle některých jezdců se ve snowboardingu točí teď méně peněz. Skončil jeho největší boom?
To není o snowboardingu. Přišla ekonomická recese, která je znát ve všech odvětvích. Lidi mají hlouběji do kapsy, nemůžou si dovolit věci jako předtím. A samozřejmě dneska děti utratí hodně peněz za ty IT věci, mobily, tablety a na sportovní vybavení už nezbude. Lidi mají dneska jiné priority a to není problém snowboardingu, v něm je úbytek ještě nejmenší.
Zkuste si zahrát na vizionáře. Kde bude snowboarding za deset let?
Teď jsme měli diskuzní fórum s trenéry a rozhodčími, že by se měla víc propracovat kritéria hodnocení, protože diváci a mnohdy i závodníci z celkového skóre nejsou schopni vyvodit, za co dostali víc bodů a za co míň. Věřím, že za deset let bude tohle na úplně jiné úrovni.
Ani často se měnící systémy závodů a postupové klíče přehlednosti neprospívají.
Ve freestylu je to nejhorší. Jede padesát až sto kluků a postoupí jich deset. Ve snowboardkrosu se jedou rozjížďky a dvě třetiny pole jdou do vyřazovacích bojů. To síto je pro nás těžký, na druhou stranu si kromě závodění můžeme jezdit v prašanu, natáčet triky ve snowparku, dělat fotky. Máme zase tuhle komerční výhodu proti dalším disciplínám, které jsou jenom o závodění a bez něj by postrádaly smysl.
Nehrozí, že tak skončí i freestyle snowboarding?
Určitě ne. Devadesát procent snowboardingu je freestyle a z toho větší část lidí vůbec nezávodí. Naopak spíš si myslím, že závodní snowboarding bude zvyšovat svoji úroveň, ale většina lidí se bude dál věnovat ježdění kvůli pohodičce, trikům a užívat si, jak to má být.
