Článek
Sdruženář Miroslav Dvořák před odletem na mistrovství světa v klasickém lyžování do švédského Falunu.
Kdy jste se potloukl?
Testovali jsme v Oberstdorfu lyže a vyzulo mě to z boty. (úsměv) Měl jsem dobrý skok, nad 110 metry mi ulítla lyže i s botou. Dopadl jsem asi na 132 metrů na jednu nohu, druhou jsem měl bez boty a lyže a šel na břicho. Pak jsem se začal kutálet, vylétla i druhá bota, roztrhalo mi to kombinézu. Brejle jsem pak měl vytetované na hlavě…
To jste ještě dopadl vcelku dobře.
Je to tak, šel za mnou Petr Kutal, jestli mi něco není a říkal, že to vypadalo na horší scénář.
Jak se stane, že se ve vzduchu vyzuje bota?
Měl jsem na kotníku otlačeninu a nemohl jsem botu úplně dotáhnout. Tak mi to vyjelo.
Teď už si boty budete utahovat radši víc?
Já si do Falunu vzal i menší, mám letní boty. Ty větší jsem si musel vycpávat, aby mi nehrozila diskvalifikace, a pata tam pak samovolně jezdila.
Vyšel vám vstup do sezóny, v prvním Světovém poháru jste byl třetí. Jak se cítíte teď?
Tři týdny jsem trénoval, věnoval se hodně běhu, poslední týden byl skokanský, plus nějaké testování. Mým nejlepším výsledkem na mistrovství světa je zatím šestnácté místo, kdybych to chtěl jen vylepšit, byl by to malý cíl, ale zase se ohánět medailemi by byla silná slova. Před Seefeldem jsem lehce onemocněl a od té doby nezávodil, už je to dlouho.
Jaké máte s Falunem zkušenosti?
Blbé. Vloni jsem tam byl 52., ani jsem se nedostal do běhu a další závod zrušili, takže jen vím, že tam hodně foukalo, běžeckou trať jsem si nezkusil…
Před Štědrým dnem se vám narodil syn, odjíždělo se vám teď na sever hůř?
Pořád jsem měl závody a soustředění, za osm týdnů od narození Vojty jsem byl doma tak šest dnů. Asi bude horší, až s ním budu na jaře a přijde další sezóna, to poznám víc, že mi chybí.
