Článek
„Dlouho jsem se dávala dohromady a vloni jsem si koleno zranila znovu. V podstatě celé ty dva roky od minulého šampionátu jsem se dostávala ze zranění,“ popisuje sedmadvacetiletá lyžařka. Ve skikrosovém světě není její příběh ničím výjimečným, vždyť jen v minulé sezóně vypadlo ze Světového poháru patnáct závodnic kvůli zraněním.
„Na tělo máme velké nároky. Když třeba netrefíte dopad, nebo je ledovatý, na tělo působí strašné síly. A kolena a záda to odnášejí nejvíc,“ ví Kučerová. Kvůli bolestem kolen ostatně svůj start v Sierra Nevadě musela odřeknout její reprezentační kolegyně Andrea Zemanová.
Závodnicím se bohužel nevyhýbaji ani těžká zranění, po prosincovém pádu v Innichenu byla uvedena do umělého spánku bronzová medailistka ze Soči Anna Holmlundová ze Švédska, při prvním tréninku v Sierra Nevadě měla pád Polka Karolina Riemenová a i její stav je velmi vážný.
Ještě dva roky chce vydržet
Kučerová chce ještě minimálně dvě sezóny vydržet. „Do olympiády určitě a za dva roky je další mistrovství světa v Americe, to mě láká. Ježdění mě baví a tělo ho ještě úplně neodmítá, tak pokud to vyjde i s penězi, chtěla bych ještě závodit,“ plánuje.
Připravena bude i na „civilní“ život po kariéře, dokončuje studium historie na liberecké Technické univerzitě. „Chybí mi diplomka a státnice. Ale teď ještě týden na to nechci myslet, až po šampionátu,“ směje se. „Pak projdu materiály v archivech,“ plánuje.
V diplomové práci propojuje své dva koníčky – sport a historii. „Píšu o olympiádách v roce 1936, letních v Berlíně a zimních v Ga-Pa. Je to mé oblíbené období a zajímavé. Chtěla jsem psát o pozdějších olympiádách, ale ze 70. a 80. let ještě nejsou všechny materiály zpřístupněné,“ vysvětluje.
