Článek
Nechtěl jste v Praze zůstat o něco déle?
Už jsem tu párkrát byl, teď jsem zase přiletěl po delší době. Chtěl bych toho stihnout víc, je tu pár pivovarů, které bych chtěl navštívit, snad někdy v létě. (úsměv)
Kariéru jste ukončil před dvěma lety, jak často jste teď ve svých 42 letech na lyžích?
Pořád lyžuju, odhadem šedesát dnů v roce. Tak půl na půl jsou to různé akce kolem byznysu a ježdění s rodinou. Máme dům v Montaně, kde je teď nový krásný areál Big Sky, myslím, že tam budu jezdit ještě víc.
Americký sjezdař Bode Miller v Praze představil svoji značku lyží Bomber.
Světový pohár a další vrcholné závody vám nechybí?
Vůbec. Lyžoval jsem závodně dost dlouho, teď mě záda bolí, sotva na závody pomyslím… Moc se neohlížím, mám za sebou fantastickou kariéru, delší, než jsem si mohl přát. I teď si užívám sledování závodů, ale nemám sebemenší nutkání stát zase ve startovací brance.
Proslul jste i jako poměrně kritický spolukomentátor televizních přenosů, hodláte v tom pokračovat?
Nic proti vám, novinářům, ale já nikdy neměl rád tiskovky a nesedí mi ani komentování. Není to pro mě nic těžkého, ale nedává mi smysl, abych to dělal zadarmo a byl od rodiny.
Ta je velmi početná. Po loňském tragickém úmrtí dcery se vám už narodily další tři děti. Jaké to je, mít šest potomků?
Je to dřina. (úsměv) Ale zároveň je to skvělé, užívám si každý den. Jsem rád za ty nejrůznější výzvy, které jsem měl v lyžařském světě, protože i ty mě připravily na roli otce. U tolika dětí je totiž důležitá hlavně trpělivost.
Dvojčata se vám narodila před dvěma týdny, už jste jim s manželkou vybrali jména?
Ještě ne. Pořád to řešíme, ale nic jsme nevymysleli. Asi ta jména vybere Morgan, ale ještě potřebujeme čas…
Máte hodně pestrý život, co vás láká do budoucna?
Myslím, že teď budu vytížený tak na dalších pětadvacet let dopředu výchovou dětí… Ale mě vždycky zajímala spousta věcí, to bylo můj dar i prokletí zároveň, že jsem chtěl dělat všechno dobře. Proto jsem jezdil všechny disciplíny, teď se angažuju ve výrobě a prodeji lyží, pojišťovnictví i módě… Až děti odrostou, budu mít na sebe víc času, ale teď se věnuju jen dětem a byznysu.
Jako univerzál jistě doceníte, co se vloni povedlo Ester Ledecké, když získala olympijské zlato na lyžích i na snowboardu.
To byl výjimečný počin, vyhrát v tak odlišných sportech… Já ten její vítězný lyžařský závod spolukomentoval a režie usekla přenos před její jízdou. Říkal jsem, že by to neměli dělat, protože trať byla pořád rychlá a olympijský závod byl šancí pro někoho s její mentalitou. Byla připravená dokázat to, co jiní považují za nemožné, v tom jsme si podobní. Také jsem pořád chtěl něco zkoušet, vyšel mi třeba jeden z deseti pokusů, ale mohl jsem si říct, že jsem to zkusil.
