Hlavní obsah

Světová elita v Česku? Vyhráno není. Bez podpory to nepůjde, varuje prezident

Praha

V únoru Eva Samková na Dolní Moravě při premiéře snowboardkrosového Světového poháru na českém území, o týden později v novoměstské Vysočina areně Kateřina Razýmová spolu třeba s norskou superstar běžeckého lyžování Therese Johaugovou a v březnu Šárka Pančochová při finále SP ve snowboardovém slopestylu ve Špindlerově Mlýně.

Foto: Svaz lyžařů ČR

Prezident Svazu lyžařů ČR Lukáš Heřmanský.

Článek

Lákavé menu může čekat české fanoušky lyžování a snowboardingu v následující zimě, se zatrháváním závodů v kalendáři by ale raději ještě měli počkat. Svaz lyžařů ČR totiž požaduje záruku finančního příspěvku na pořádání akcí od státu, potažmo Národní sportovní agentury.

„Podporu dostáváme až zpětně a nevíme, jak vysoká bude. Tím je financování rizikové a už se stalo, že prostředky nepřišly a vznikly vysoké ztráty,“ vysvětluje prezident SLČR Lukáš Heřmanský. Na všechny tři akce svaz žádá 35 milionů korun s tím, že náklady na každý ze tří světových pohárů v Česku se pohybují mezi 15 a 20 miliony.

Snowboardkros prioritou

Zatím svaz se všemi závody počítá, nejzazší termín pro odhlášení je v říjnu. Pokud by příspěvek od agentury nepřišel, prioritou by podle Heřmanského bylo uspořádat SP ve snowboardkrosu.

„Kdybychom museli závody rušit, i do budoucna budeme nedůvěryhodný partner a Světové poháry se plánují tři roky dopředu. Na druhou stranu v současné situaci spousta pořadatelů napříč celým světem vyčkává,“ připouští Heřmanský, že kalendář zimních seriálů se od plánů může výrazně lišit.

V dlouhodobém výhledu figuruje i návrat SP ve sjezdovém lyžování do Špindlerova Mlýna, v kalendáři je ženský slalom a obří slalom ve Špindlerově Mlýně v březnu 2023.