Článek
V únoru 2001 prožil celý lyžařský svět při MS v Lahti obrovský šok poté, kdy celkem šest finských běžců a běžkyň bylo pozitivně testováno na doping. Již o necelé dva měsíce dříve přitom byla při závodech Světového poháru v italském Brussonu s nadměrně vysokými krevními hodnotami přistižena Kuitunenová, avšak Bengtsson porušil svou povinnost a neučinil nic pro její odhalení.
S vedením finské reprezentace se naopak dohodl na tom, že celý případ utají, ovšem jen tehdy, když Kuitunenová nedoběhne do cíle závodu. Kuitunenová pak "náhodou" zlomila hůlku a musela vzdát.
Před blížícím se mistrovstvím světa se tak Finsko s Bengtssonovou pomocí vyhnulo - alespoň dočasně - velkému skandálu. Nakonec se však aféra v celém finském běžeckém lyžování ukázala jako mnohem rozsáhlejší, než se původně zdálo.
Bengtsson prý nechtěl poškodit běžecké lyžování
Bengtsson svádí svůj postup na "naivitu", neboť prý nevěřil tomu, že doping je tak vážný problém, a nechtěl poškodit běžecké lyžování, poté co jeden podobný případ právě proběhl v Norsku. Když pak Finové při domácím světovém šampionátu jeden po druhém uvízli v síti dopingových kontrol, byl prý Bengtsson "šokován".
Bengtsson deníku řekl, že celý život "čestně pomáhal běžeckému lyžování". Kvůli tomu, že se dopingové skandály rozrostly do obrovských rozměrů, prý na protest opustil svůj post dříve, než původně zamýšlel, a odešel po olympijských hrách 2002 v Salt Lake City. Tam se největší dopingové skandály rozvířily kolem Němce Johanna Mühlegga, závodícího ve španělských barvách.
Bengtssonově "naivitě" však protiřečí skutečnost, že se ve vrcholných funkcích světového běžeckého lyžování pohyboval již od 80. let a nebyl tedy žádným neinformovaným nováčkem. Druhým důležitým faktem v této souvislosti je to, že Bengtsson s přiznáním nepřišel sám, ale až poté, co švédský deník získal údaje o tajné dohodě mezi ním a Finy přímo z Finska.
