Článek
A tak se fanoušci při četných větrných pauzách mezi skoky pohupovali do rytmu šlágru Schneemann, ale sami by si sněhuláka v okolí klingenthalské Vogtland Areny postavit nemohli. Při sobotní soutěži družstev teplota dosahovala až šesti stupňů Celsia, zimu tak alespoň trochu připomínal jen dopad můstku. V neděli už ale i do dějiště úvodního závodu Světového poháru dorazily první vločky a větrná chumelenice.
„Smekám klobouk, že v tenhle termín můstek připravili v takové kvalitě. Loňský sníh měli schovaný pod plachtou s pilinami, takže má dobrou konzistenci, i když je od těch pilin trochu žlutý,“ vysvětloval trenér české reprezentace David Jiroutek.
Jenže žluto-hnědý dopad přinášel skokanům komplikace. „Na dopadu jsou kameny. Občas jsem zacítil, že tam nějaká rýha bude,“ prohlížela si česká jednička Jan Matura skluznice svých lyží. „Trošku jsme si je tu zničili, ale to se přebrousí,“ smířeně vykládal Jakub Janda.
Problémy s viděním
Právě nezkušenější z českých reprezentantů se s podmínkami v Klingenthalu srovnával kvůli svému dlouhodobému zrakovému hendikepu nejhůř. „Mám s viděním trošku problémy,“ popisoval.
„Jak sem ten sníh navezli a vzali bahnem, tak to čisté nebude. A od toho hnědého se světlo moc neodráží. Připadám si jako v říši snů,“ líčil někdejší vítěz Světového poháru, který se v nedělním poněkud chaotickém závodě blýskl dvanáctým místem.
Přesto si čeští skokani přesun startu SP do Klingenthalu pochvalovali. „Máme to blízko a jednoduché s cestováním,“ kvitoval Matura. Spolu se svými parťáky na tréninky a závody dokonce vyrážel z českého území, skokané bydleli v penziónu Krista v nedalekých Kraslicích.
