Snová zima českého talentu. Po zlatu ho zaskočil křišťálový glóbus

Svatý Mořic (od našeho zpravodaje) - Při finálovém závodě Světového poháru v Livignu, kde dosáhl mezi dospělými na své životní čtrnácté místo, ho pozvali na slavnostní vyhlášení. „Čekal jsem, že dostanu nějakou plaketku,“ přiznával ve Svatém Mořici v rozhovoru pro Sport.cz.

Jenže místo toho dostal křišťálový glóbus. „Takže stejnou cenu, jakou dostávají vítězové Světového poháru,“ neskrýval překvapení. „V mojí síni slávy se bude vyjímat,“ usmíval se.

Byť je lyžař ze Šumperka teprve na začátku kariéry, jeho „síň slávy“ už se začíná pozvolna zaplňovat. „Mám na chodbě navrtanou lyži a na ní pověšené všechny medaile a trofeje, které jsem získal,“ hlásí. Právě glóbus spolu se zlatem z lednového juniorského MS v Kazachstánu v duálním závodě budou mít ve sbírce čestné místo.

Zatím je s ním globus na ubytování ve Svatém Mořici, kam se boulaři přesouvali rovnou z Livigna. Na šampionátu skončil 23. v klasickém závodě, v duálech přešel přeš španělského soupeře, pak ho po pěkném souboji zastavil těžký sok Australan Matt Graham, stříbrný olympijský medailista z Pchjongčchangu.

„Ale skóroval jsem proti němu 13 bodů, což je super,“ cenil si v závodě plném karambolů. Spousta boulařů končila mimo trať, dobitá na zemi, občas i hrozila srážka obou závodníků… „Podmínky jsou hodně náročné, je to zmrzlé, takže na horní skok získáte velkou rychlost, pošle vás do záklonu, takže to musíte držet hodně pod kontrolou,“ vysvětloval.

V souboji s tak kvalitním soupeřem, jako je Graham, ale už je třeba jet na hraně rizika. „Zvlášť v těchto podmínkách je hodně důležité taktizovat. V první jízdě proti slabšímu soupeři jsem nasadil jednodušší skoky, protože mi v trénincích vůbec nevycházely, proti Grahamovi už jsem jel svůj standard,“ popisoval Kroupa.

Po svém zřejmě posledním závodě sezony se chystal ve Svatém Mořici si zahrát hokej s českými snowboardisty. „Už jsme tu byli hrát. Chtěli jsme na curling, ale ten byl zavřený, tak jsme hráli proti freeskierům. Jenže my boulaři hokej moc neumíme, dostávali jsme bídu, tak jsme to radši promíchali,“ usmíval se.

Pak už ho čeká odpočinek, návrat do školy a příprava na příští olympijskou sezonu. „Kvalifikace se uzavře až dva týdny před olympiádou, ale nějaké body jsem letos získal,“ má dobře našlápnuto k tomu, aby vrátil po dvanácti letech české boulaře na největší akci.

Sjezdovku v Livignu, kde se bude o olympijské medaile bojovat, si ostatně čerstvě prohlédl při finále Světového poháru. „Je prudká, 28 stupňů, tady ve Svatém Mořici nějakých 26. A ten kopec je mnohem delší a náročnější, i když tady byly zase hodně rychlé boule,“ srovnává talentovaný lyžař s vírou, že se po trati v Livignu projede i za necelý rok.