Článek
Jak jste ten závěrečný úsek štafety prožíval?
Hodně nervózní jsem byl do startu, ale jakmile mě Jarda Soukup plácnutím vyslal na trať, spadlo to ze mne. Bylo sice docela nepříjemné, že jsem celou dobu jel prakticky sám, ale za žádnou cenu jsem se nechtěl nechat někým předjet. Bohužel mi zrovna moc nešly nohy, ale věřil jsem si na střelbu. I když to fyzicky nebylo z mé strany stoprocentní, snažil jsem se opřít o střelbu.
Položku vleže jste zvládnul obdivuhodně rychle a bez dobíjení, vstoje jste potřeboval jen jeden náhradní náboj. S takovou bilancí ze střelnice musíte být spokojen, že?
Za těch devět dnů, co tady trénuju, jsem se hodně právě na střelbu soustředil a pečlivě ji piloval. Trenér mi říkal, ať hlavně na stavu nic nevymýšlím a střílím rychle, jak to umím. Prokouknul mě skvěle, musím mu za takovou taktickou radu zpětně poděkovat.
Užil jste si finiš před 27 tisíci diváky ve Vysočina aréně?
Dělal jsem na trati úplně všechno, aby se mi sedmý Ital nedostal na záda. Věděl jsem, že mu nesmím dát ani čuchnout. Fanoušci byli úžasní, užít si jejich aplaus jsem ale mohl skutečně až v cílové rovince, když jsem se ohlédl a daleko za mnou nikdo nebyl. Pak už to byl jedinečný zážitek. Měl jsem tu i početnou rodinnou podporu a těší mě, že jsem se jim mohl takhle předvést.
Se šestým místem v cíli panuje v českém táboře spokojenost?
Trenér realisticky mluvil o tom, že bychom se měli vejít mezi osm nejlepších, já ale chtěl trochu víc a doufal jsem, že nám to vyjde na 6. místo. Mám radost, že jsem ho mohl přivézt do cíle. Trenér mi neustále říkal, že se kdykoliv můžu dostat na start, ať jsem nachystaný, tak snad jsem nezklamal.
Teď se ale musíte rychle sbalit a přesunout na mistrovství Evropy do Bulharska. Co tam očekáváte?
Měl bych v Bansku odjet všechny závody. Mistrovství Evropy jsem plánoval jako hlavní událost sezóny. Start na mistrovství světa byla jen taková třešnička na dortu, ale chutnala sladce.
