Článek
Co se přesně na trati stalo?
Taktická školácká chyba. Ve vrchní pasáži hned za prvním mezičasem nebyla za hranou vidět brána a já skočil moc doprava. Přitom jsem v televizi viděl, že stejný problém měli všichni. Každý skočil mimo. Měl jsem plán, jak se tomu vyhnout. Ještě, že jsem byl rychlejší než televizní přenos a nikdo neměl šanci to vidět, protože bych měl ostudu.
Prozradíte, jaký byl tedy plán na páteční závod?
Jet pasáž nad hranou agresivněji a pak jízdu narovnat, tudíž bych neskočil tolik doprava. I když jsem jel úplně rovně, skočil jsem příliš mimo. Nemám prostě zatím na super-G ideální načasování, potřebný cit. Sjezd si mohu v tréninku vyzkoušet dvakrát, tam vím co a jak.
Při závodech ve Val Gardeně jste začal spolupracovat s bývalým vynikajícím sjezdařem Kristianem Ghedinou. Stihnul jste během těch pár set metrů uplatnit něco z jeho rad?
Vypadl jsem v desáté bráně, takže vlastně ani ne. Přitom zrovna na tuhle situaci mě upozorňoval do vysílačky. Říkal jsem mu, že je to v pohodě, protože to vím. A skočil jsem ještě dvakrát tolik doprava než ostatní. Je to k vzteku.
Takže dobré pocity ze čtvrtečního tréninku střídá zloba?
Jsem na sebe nas.... Všichni v týmu dřou, připravují lyže a já udělám takovou fatální hrubku. Navíc jsem si nesjel ani spodní část svahu. Přitom jsem se mohl i za cenu velké ztráty mezi branky ještě dostat. Nějak jsem to tentokrát nezvládl celkově.
Budete se ještě před sobotním sjezdem výkonem v super-G zaobírat? Nebo prostě páteční představení hodíte za hlavu?
Tohle se nedá řešit. Neměl jsem žádné přehnané ambice. Ale pista je dobrá a já se cítil fajn. Jako trénink by to bylo skvělé. Jenže takhle jsem jízdu moc nevyužil ani k přípravě. Musím to brát tak, že jsem levou nohu, která mě v předešlých závodech limitovala, pošetřil na sobotu.
