Hlavní obsah

Rusy potřebujeme, chybí nám. Ve Švédsku přehodnocují striktní postoj

Severské státy patří od začátku krvavé invaze na Ukrajinu k nejpevnějším hrázím proti snahám o návrat Rusů a Bělorusů do sportovních soutěží. Je ale zřejmé, že především v zimních sportech, v nichž sami Skandinávci vynikají, obzvlášť ruští zástupci citelně chybí. Z tábora švédských klasických lyžařů se začínají objevovat hlasy, že Rusy jejich sport potřebuje mít zpět.

Foto: Ruský lyžařský svaz

Trenér Jurij Borodavko a šéfka ruského lyžování Jelena Vjalbeová.

Článek

Z morálního hlediska se za dva půl roku od vypuknutí invaze na Ukrajinu nic nezměnilo. Ruská armáda dál vraždí v zemi svých sousedů a fanoušci mají jistě v živé paměti, jak olympijští šampioni v čele s hvězdným lyžařem Aleksandrem Bolšunovem krátce po začátku plnohodnotné invaze defilovali na oslavách okupace Krymu po boku prezidenta Vladimira Putina.

Bolšunovova reprezentační kolegyně Veronika Stěpanovová se rovněž ráda chlubí svojí spřízněností s Putinem a pravidelně se ve svém blogu pouští do politických disputací. Nijak nezaostává ani šéfka ruského lyžování Jelena Vjalbeová, která pomáhala Putinovi v politické kampani a i během války na Ukrajině se k jeho činům opakovaně hrdě hlásí.

Ruské lyžování tedy ani nijak neskrývá, že je těsně provázané s politikou, která denně způsobuje na Ukrajině smrt a zoufalství. Severské země coby sousedé Ruska jsou na situaci obzvlášť citlivé, a tak není divu, že za stávající situace jakékoliv debaty o možném návratu ruských reprezentantů dosud rázně odmítaly.

Jenže obzvlášť běžecké lyžování po čistě sportovní stránce absencí Rusů viditelně trpí. Právě souboje Skandinávců s Rusy bývaly ozdobou šampionátů a závodů Světového poháru. Bez tohoto koření klesá atraktivita, zájem fanoušků, televizí a v konečném důsledku vysychají i finanční toky.

„Už jsme si skoro zvykli, že Rusové nezávodí. Je hrozné, co Rusko dělá. Na druhou stranu, lyžování je malý sport a já si myslím, že Rusko je v něm stále potřeba,“ připouští v rozhovoru pro list Aftonbladet elitní švédský běžkař Calle Halfvarsson.

„I když udělalo spoustu sra*ek a utrpení, Rusko je stále velký lyžařský stát, který potřebujeme. Jasně, mělo by to spousty pro a proti, pokud by se vrátili ještě před tím, než válka skončí. Bylo by to hodně divné,“ pokračoval Halfvarsson.

Konkurenci z Ruska postrádá i jeho reprezentační kolegyně Jonna Sundlingová. „Je to zábava, když se můžete měřit se všemi nejlepšími. Vlastně mi (Rusky) chybí. Situace je ale hodně složitá. Neumím úplně říct, co by bylo v tomto ohledu správné a co ne,“ uvedla.

Radikálně proti návratu Rusů a Bělorusů je naopak další hvězdná Švédka Linn Svahnová. „Můj názor je takový, že se nic nezměnilo (v ruské válce proti Ukrajině), takže by se nemělo nic měnit ani na jejich vyloučení. Je to ale politická hra s mnoha faktory, jako jsou peníze a další věci,“ vysvětlila vítězka dvou závodů Světového poháru.

Otázka návratu Rusů a Bělorusů bude zejména směrem k zimní olympiádě v roce 2026 stále žhavější. Podobně jako v klasickém lyžování bude aktuální i v hokeji, kde se po dvou olympijských cyklech znovu vrátí na scénu hráči z NHL.

Rusko i Bělorusko jsou ze soutěží mezinárodní hokejové federace IIHF vyloučené, nicméně Rusové stále figurují mezi týmy s jistou účastí na olympijském turnaji. „Rozhodnutí ohledně následující sezony děláme většinou na jaře předchozího roku,“ vysvětlil finský člen vedení IIHF Heikki Hietanen pro list Iltalehti. Verdikt o účasti ruských hokejistů tak padne nejspíš až za půl roku.

Související témata: