Článek
Vzhledem ke čtyřem vynechaným slalomům kvůli zranění už neměla v posledním závodě sezony v Sun Valley šanci na malý glóbus za disciplínu, ale motivace jí nechyběla.
Deklasovala konkurenci. Třicetiletá hvězda byla nejrychlejší už v prvním kole a pro 101. triumf ve Světovém poháru si dojela s náskokem 1,13 sekundy před Němkou Lenou Dürrovou.
A tím bylo pro tuto zimu po všem. Po dlouhé době zažila desítky hodin v kuse bez lyžařské kombinézy a lyží. Jako by tomu snad ani sama nechtěla věřit, pomrkávala do objektivu, užívala si a obrázky z této pohody nabídla na sítích fanouškům.
Už v klidu se ohlíží za rušnou sezonou. Přišlo v ní týmové zlato na mistrovství světa v Saalbachu, pak rekordy posouvající vítězství ve Světovém poháru s pořadovým číslem 100 a 101.
Ale také pracný comeback, nějaké to zklamání, drsné zranění z obřího slalomu na počátku sezony.
Postupně se ale zbavila i psychického bloku právě z obřáku po ošklivém pádu, který 30. listopadu v Killingtonu odnesla bodnou ránou v břiše.
A také traumatem.
Na rozdíl od slalomu speciál byl závěrečný závod SP v obřáku ve SP bez ní, protože se do něj nekvalifikovala. Na šampionátu v Saalbachu se z něj odhlásila. Svěřila se, že po pádu v Killingtonu trpí syndromem. Po MS třikrát závodila v obřím slalomu ve SP, ale jejím maximem byla jen 25. příčka.
Ale vypadá to, že na něj definitivně nezanevřela. „Snažím se získat zpět sebedůvěru, s níž jsem lyžovala v Killingtonu, než se stal ten pád. To by byl velký cíl,“ nastínila Shiffrinová.
Netají spolupráci s psychologem. „Sem tam mi pořád ještě proběhnou hlavou vtíravé představy nebo myšlenky, jak padám v bolestech. Prostě si představuji všechno, co by se mohlo pokazit, ale stává se to teď mnohem méně často,“ přiznala osminásobná mistryně světa.
V některých obloucích už pocítila, že by mohla znovu konkurovat těm nejlepším. „Nepochybuji o tom, že se na jejich úroveň mohu znovu dostat. Budeme ale potřebovat v létě nějaké dny s dlouhou postavenou tratí, se spoustou variací branek, v různých podmínkách,“ dodala Shiffrinová.
