Článek
Bad Gastein (od našeho zpravodaje) – Hned na úvodních závodech v rakouském Bad Gasteinu ho zdobil šedivý nápis Veteran, rád by ho udržel až do konce. „Je velká výhoda, že závodník s tím číslem stojí na startu vepředu,“ pochvaloval si, že se ve smečce více než 130 závodníků nemusel prodírat vpřed.
Jenže 49leté české legendě běžkařských tratí dal závod Gastein Classic pořádně zabrat. Sice na kopcovitých tratích se startem i cílem v blízkosti sjezdovek absolvovali závodníci na poměry laufů pouhých 33 kilometrů, ale v hustém sněžení.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
„Pozor, to byl těžký závod. Jelo se rychle, těžká podmínka. Jen já tělo nedonutil k většímu tempu, už poslední dny jsem se necítil nic moc, možná k tomu přispěla nadmořská výška,“ přemítal Řezáč, když se promrzlý převlékal na přilehlém parkovišti v autě svého týmu Slavia Pojišťovna. V celkovém hodnocení mu patřila 56. pozice.
„Ale v téhle konkurenci, když se vám nejede dobře, není ani šedesáté místo ostuda,“ upozorňoval. Sám ostatně může nejlépe porovnávat, jak konkurence v seriálu každým rokem roste. Dvakrát ho v minulosti vyhrál, triumfy slavil i ve slavných závodech Jizerská 50 či Marcialonga. Teď se mezi laufaři snaží prosadit i dřívější medailisté z vrcholných akcí jako Švýcar Dario Cologna či Nor Petter Northug, jenž závodí dokonce za svůj vlastní tým.
A elitní sestavy mají i odpovídající podmínky. „Nejlepší týmy mají mazací auta. Nás je šest s jedním servismanem, který těžko může stíhat. A když jsme testovali večer před závodem, druhý den byly podmínky úplně jiné, jak napadlo sedm čísel sněhu,“ krčil Řezáč rameny.
Stanislav Řezáč v Bad Gasteinu.
I tak je odhodlán bojovat zejména s Andersem Auklandem, někdejším olympijským vítězem se štafetou. Právě norský padesátník by měl být největším Řezáčovým sokem mezi veterány, tedy závodníky nad 44 let. „Gastein Classic vynechal kvůli nachlazení, chystá se na lednové závody. Já také teď nepojedu La Venostu a potrénuju na závody v Toblachu, Marcialongu a Jizerskou padesátku,“ naplánoval si ve své možná poslední sezoně mezi elitou.
„Pořád mě to baví, teď jsem hodně trénoval s Heli Heiskanenovou od nás z týmu a loni jsem byl z Čechů nejlepší o místo před Jirkou Pliskou. Než mě kluci celkově porazí, tak chci jezdit,“ plánuje. A kdo ví, třeba mu přemožitel vyroste i doma v podobě patnáctiletého syna Aleše. „Bude dobrej. Ale zatím chci, aby jezdil spíš ty kratší tratě,“ těší ho, že v lyžařské rodině Řezáčových se prosazuje už i další generace.
