Článek
Když pořadatelé Jizerské 50 oznámili, že závod se pojede v téměř tradiční variantě, ulevilo se i devíti Čechům, kteří pro Ski Classics už přes čtrnáct let zajišťují na sněžných skútrech obrázky přímo ze stopy. Klasický okruh Jizerské 50 už totiž mají dokonale zmáknutý.
„Ale stejně si musíme před každým závodem trať vždycky projet. Těch závodů máme osmnáct za sezonu a řidič si musí zapamatovat každou zatáčku, každý sjezd, každé nebezpečné místo, abychom během závodu závodníky neomezili a hlavně neohrozili,“ vysvětluje Ondřej Bíla.
Nejrizikovějšími místy jsou sjezdy a prudké zatáčky. „Pro závodníka je mnohem jednodušší projet sjezd zakončený zatáčkou, zatímco skútr se 150 kily živé váhy a dalšími 100 kily materiálu nedokáže zatáčku projet stejně rychle. Takže je na řidiči, aby odhadl, kdy musí poodjet, aby byl průjezd zatáčky bezpečný a neohrozili jsme závodníky. Tohle musí mít řidič v hlavě,“ vysvětluje Bíla s tím, že skútr ideálně potřebuje vedle stopy pás dva a půl metru široký. „V tomhle je skvělý Vasův běh nebo Birkebeinerrennet, kde je stopa skoro dálnicí, což je pro nás hodně velká výhoda. Na Jizerské nebo třeba Marcialonze jsou cesty užší, přesto se tam musíme vejít a to je pro nás náročnější a nebezpečnější,“ líčí.
V roli kameramana ho čeká již čtrnáctá Jizerská 50. „Začali jsme v roce 2010, kdy nás oslovil Karel Jonák, který dělal Jizerskou 50 pro Českou televizi. Přijeli jsme tehdy s ne úplně dokonalou technikou, ale dopadlo to dobře. Ještě ten rok jsme odjeli na König Ludwig Lauf. A ten se taky líbil a postupně jsme každý rok přibírali další a další závody,“ říká Bíla, který nejprve točil jen závody v alpské části Evropy.
„Asi po čtyřech letech nás oslovila švédská televize, jestli bychom jim nenatočili Vasův běh. Nejdříve si nás vzali jen na zkoušku na Tjejvasan, kde závodí pouze ženy. Povedl se, pak nás vzali na Vasaloppet, začali jsme nabírat závody i ve Skandinávii, až jsme se dostali k tomu, že děláme celé turné Ski Classics. Za celý rok děláme až osmnáct závodů,“ vypočítává Bíla.
Seriál PŘÍBĚHY JIZERSKÉ 50:
Co všechno jeden závod obnáší? Každý obstarává devět lidí, kteří mají k dispozici čtyři skútry. Na každém je kameraman a řidič.
„Používáme dva typy záběrů. První je tak zvaný steadicamový záběr. Sedím zády k řidiči na takové speciální sedačce, na které je přidělané stabilizační zařízení zvané steadicam se samotnou kamerou, a závodníky zabírám zepředu, to znamená jejich tváře. Točím čelo závodu. A pak je druhá varianta, a to je kameraman, který stojí za řidičem po směru jízdy a točí závodníky zezadu a dělá tak druhou, třetí skupinku,“ popisuje Bíla, který je vždy v kontaktu s režisérem.
Nasnímané obrázky se pak ze skútrů dostávají pomocí helikoptéry a někdy i letadla bezdrátovým způsobem do přenosového vozu, což již zajišťuje zase jiná firma, stejně tak jako další společnost zase obstarává záběry z pevných kamer. Hotový signál se poté distribuuje do celého světa televizím, které si zakoupily práva pro vysílání. Takto bude vznikat přenos i v neděli, kdy půjdou záběry z Jizerských hor do celého světa z již 58. ročníku legendárního laufu.
