Článek
Úvodní sjezd sezony? Jedenácté místo. První super-G? Dvanáctá příčka. Pro rodáka z Kadaně, jenž byl do té doby ve Světovém poháru nejvýše 19., jsou výsledky z amerického Beaver Creeku nahlédnutím do jiných výsledkových sfér. Však ho hlasující v tradiční anketě Mezinárodní lyžařské federace zvolili Válečníkem týdne.
„Určitě lepší zážitek než vloni, kdy jsme odjeli dva tréninky a pak závody zrušili, a ještě jsme týden čekali, než nám přiletí tašky,“ vyprávěl s úsměvem po návratu do Česka. Podobné starosti teď řešit nemusí, zavazadla mu přiletí cargem německé výpravy.
To ale zdaleka není jediný benefit přípravy s německým týmem. Jaké byly ty největší?
Mně se dařilo kvalitně potrénovat v Chile díky Ester a Kästle, pak jsem se vrátil do Evropy, každý už jsme měli jiný trénink a těžko se na to navazovalo. Ale letos se povedlo navázat parádně po Světovém poháru v Söldenu, do Ameriky jsme dorazili s desetidenním předstihem a měli perfektní tréninky, to je obrovské plus. Plus ta organizace… Každý z trenérů má něco na starosti, já se můžu soustředit jen na závodění, nemusím řešit nic jiného.
To dřív nebylo?
Vloni jsme se snažili svaz, trenéři i já dělat všechno možné, ale na zázemí, jaké mají velké týmy, nedosáhnete. Jsem rád, že teď se to díky svazu povedlo, je to znát i na psychice, když máte klid, jen vám napíšou, že v tolik a tolik se jde trénovat. Máte pak čistou hlavu.
I na závodech jste tedy součástí týmu jako každý německý reprezentant?
Přesně tak, spím s nimi na pokoji, funguju jako člen týmu, mají to skvěle zmáknuté.
Jenže Němce v úvodních závodech dost výrazně porážíte. Neukončí vám spolupráci?
Doufám, že ne. (směje se) Já jsem rád, že i na trénincích jsem platný člen, všichni se můžeme zlepšovat. Když projedeme trať jinak, máme na sobě GPS a díváme se, kdo byl nejrychlejší a kde ostatním ujel. Tak jsem rád, že někde nevlaju a i oni z toho něco můžou mít.
Kdo vlastně přišel s nápadem na spolupráci?
Prvotní nápad byl můj, po loňské zkušenosti, kdy jsem do toho vkládal strašně energie a snahy, a stejně se nepřiblížil velkým týmům. Už jsem byl unavený a fakt potřeboval spolupráci, v Česku nikdo moc není kromě Honzy Kouly, který se snaží prosadit přes Evropský pohár. V plánu tedy byli Němci, případně Slovinci, ale byly to spíš nápady. Fin a Lichtenštejnci trénují se Švýcary, Chilan s Italy, pro ty menší národy je to cesta. A Němci jsou blízko geograficky, řeč se dá naučit, navíc jim končily tři legendy a doplnili to mladšími. Tak to hezky vyšlo, i když jsem tomu moc nevěřil, Honza Fiedler to za svaz dokázal domluvit.
Němčinou vládnete?
Ještě se snažím doučovat, měl jsem ji na škole, ale v týmu jsou různé dialekty, někdo z Rakouska… Na plynulé bavení to ještě není, to snad na konci sezony. Ale věci kolem lyžování z velké části znám a zbytek si domyslím.
Jan Zabystřan zazářil v úvodním sjezdu sezony Světového poháru lyžařů 11. místem.
Už příprava v Chile vám naznačila, že jste se lyžařsky posunul?
Měl jsem porovnání s Němci, občas s Italy, Rakušany, ale pořád jsou to tréninky, nikdy nevíte, kdo se jak cítil nebo jestli má za sebou těžký trénink v posilovně. Ale obecně jsem se cítil na lyžích líp, i v přípravných závodech jsem vyjel dobré FIS body, i když do sezony ještě dost času zbývalo.
V Beaver Creeku jste tedy překvapil i sám sebe?
Překvapil. V trénincích jsem byl 20. a 26., ale furt to není závod, nemáte tam ten stres. Takže jsem věděl, že bych bral všechno do 30. místa. To, že budu těsně za desítkou, mě strašně příjemně překvapilo. Je vidět, že jsme šli správnou cestou, teď to jen udržet.
Jaké jste měl reakce od ostatních závodníků? Byli i oni překvapeni?
Němci mi gratulovali, i když hlavně v pátek se jim závod nepovedl, byli přejícní. V cíli byl Tomáš Němec, majitel Kästle, i jejich vedoucí závodního oddělení, byl jsem rád, že jsem to mohl oslavit s nimi.
V televizi ale bylo vidět v hledišti ještě víc českých vlajek.
Přijeli se podívat strejda s tetou z Kalifornie, kteří mi fandili, pak jsem potkal dalších asi šest česky mluvících lidí, kteří tu žijí. Bylo zajímavé, kolik jich tam bylo, říkal mi i náš servisman, že u trati stálo hodně česky mluvících lidí z přípravné čety, kteří mi fandili, ale to jsem během jízdy nestihl vnímat. (úsměv)
Však i Ester Ledecká, která jezdí na stejné značce lyží jako vy, nadšeně sdílela na sociálních sítích vaše výsledky. Tu čekají závody v Beaver Creeku teď, stihli jste se potkat?
Nestihli, ale gratulovala mi i posílala blahopřání přes servis. Doufám, že se jí teď v Beaver Creeku také zadaří, myslím, že by jí to tam mohlo sedět.
Dvakrát jste vyhrál i Bibbo Award pro závodníka, který si nejvíc polepší oproti svému startovnímu číslu. Pomýšlel jste na ni před závodem?
Věděli jsme o ní, trochu jsme vtipkovali, kdo ji vyhraje. V závodě už jsem na to nemyslel, bylo to příjemné překvapení, i když druhý den to bylo s Italem Franzoni o fous. Bylo příjemné zažít vyhlášení, i mi říkali, že se to tam nikdy nepovedlo nikomu vyhrát dvakrát po sobě, a ten skok o 43 míst ve sjezdu byl taky rekordní.
Kolik dnů teď strávíte doma před další štací Světového poháru ve Val Gardeně?
Pět, v sobotu vyrazíme na tréninky osahat si evropský sníh a přesouváme se do Val Gardeny. Těším se tam, mám rád Dolomity, je to strašně hezké místo, v zimě i v létě. A vloni jsem tam byl dvacátý ve zkráceném sjezdu…
Pořád platí, že je vaší oblíbenější disciplínou super-G? Výsledkově to máte víceméně vyrovnané.
Ale na víc mám výsledkově v super-G. Jsem rád za konkurenceschopnost i ve sjezdu, ale přijdou takové, kdy mi ty roviny nesednou. Čím otevřenější brány, tím pro mě horší, pořád si víc věřím v super-G.
Máte v plánu v sezoně všechny rychlostní závody Světového poháru i s vaší premiérou na nejslavnějším sjezdu v Kitzbühelu?
V plánu je vše. Kitzbühel byl i vloni v plánu, ale ve Wengenu jsem si poranil koleno a dal si chvíli pauzu. Ještě nikdy jsem tam nezávodil, ale to v Beaver Creeku také ne a zadařilo se.
Dlouhé roky jste byl sjezdařským univerzálem, úspěchy sbíral hlavně v kombinaci. Neříkáte si, že jste se měl na rychlostní disciplíny přeorientovat dřív, nebo ze své všestrannosti těžíte?
Myslím, že z té všestrannosti těžím. Je možné, že kdybych nejezdil tolik slalomu, mohl bych být rychlejší, ale tak je to i nastavené v Česku, kombinace pro nás výsledkově dávala smysl. A když ji zrušili, je to sice škoda, ale pomohlo mi to se vykrystalizovat směrem ke sjezdu a super-G. Obřák ale samozřejmě trénujeme, i když v něm nezávodím. Jezdit všechny disciplíny si můžou dovolit ti, kteří jsou v jedné dobří, a pak přidávají další. My byli univerzálové, ale nebyli top ani v jedné. A bez podmínek je trénovat sjezd a super-G strašně těžké pro menší týmy jako my, na slalom a obří slalom se sjezdovka shání snáz.
Dočkáte se už v dalších závodech i výhodnějších startovních čísel?
Ještě potřebuju sjet aspoň jeden závod dobře. Sice jsem teď v top třicet Světového poháru i po obřáku, což je hezké vidět, ale nic moc to neznamená. World Cup Start List se počítá za třináct měsíců nazpět, tam jsem kolem čtyřicátého místa v obou disciplínách. Bylo by fajn se dostat ve sjezdu do třicítky, v super-G to někdy výhoda být nemusí, když vám pak vylosují jedničku… Nejlepší pak jezdí s čísly ve druhé desítce, to je můj dlouhodobý cíl. Bylo by hezké pomýšlet na vítězství, ale pro mě pořád platí, že když budu pravidelně dojíždět v top 30, bude to super.
