Článek
Jižně od polárního kruhu ukazoval teploměr mrazivých minus 18 stupňů a třídenní program závodů vrcholil dvacítkou volně s hromadným startem. Novák, jehož maximem bylo ve Světovém poháru dosud čtvrté místo, se po celou dobu držel v početnější elitní skupině.
„Tempo bylo komfortní a já se snažil šetřit síly a jet uvolněně. I když zima byla šílená, hlavně ve sjezdech jsem mrznul,“ vyprávěl stále ještě prochladlý po závodě, když trať i přes mrazivé podmínky lemovalo poměrně dost fanoušků.
Když šlo o prémie, nebo hrozilo, že se skupinka začne trhat, Novák byl přesně tam, kde potřeboval. „Říkal jsem si, že Norové zrychlí nebo něco udělají, ale jen Musgrave zvyšoval tempo a dalo se uviset,“ popisoval momenty předcházející těm rozhodujícím.
V závěrečném stoupání to nebyli zástupci největší běžkařské velmoci, kterých bylo pak pět v elitní desítce, ale Novák, kdo nastoupil a šel do vedení. Jediný Nor se ho dokázal držet, trochu překvapivě Jan Thomas Jenssen. Novákův vrstevník, který ve Světovém poháru startoval naposledy skoro před čtyřmi lety.
A ve finiši měl Seveřan víc sil, což si Novák vyčítal. „Udělal jsem poměrně velkou chybu, musím se ponaučit. Zbytečně jsem ho nechal, aby mě přeskočil, měl jsem vyhrát,“ připouštěl Novák, že i na životním výkonu našel mouchy.
„Můj výkon tak devět z deseti, lyže mezi devíti a deseti,“ vysekl hodnocení jako po povedeném tanci ve StarDance maximalista Novák.
Dobře si přitom uvědomoval, jakého úspěchu dosáhl. „Je to pozdvižení pro české lyžování, zadostiučinění a ukázka, že když se spojí tým a jsme trpěliví, tak to jde a ještě půjde,“ hlásil s výhledem na další Světové poháry na severu Evropy.
Minulou zimu zakončil ve Světovém poháru na celkovém devátém místě, po první zastávce aktuální sezony, kdy byl 17. ve sprintu a 13. na desítce klasicky, mu patří parádní třetí příčka.