Článek
Její rodiče v Nizozemsku pracovali, Brno má v rodném listě jen díky tomu, že se zde narodila, zrovna když tam maminka byla na návštěvě. Ale i když se pak vrátila do Nizozemska, česky se dnes bezchybně domluví.
„Jsem ráda, že mě do češtiny máma nutila. Teď bych se ji učit nechtěla. I když je pravda, že jak jsem mluvila s trenéry anglicky nebo německy, a k tomu holandsky, tak z toho teď mám občas v hlavě chaos,“ usmívá se.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Od 11 let žila a chodila do školy v rakouském Saalfeldenu, kde měla pro lyžování, jemuž se věnuje po vzoru své maminky, výrazně lepší podmínky. A brzy z nich začala těžit zejména ve své parádní disciplíně - obřím slalomu. Ve Světovém poháru bodovala už osmkrát včetně 10. a 11. místa, startovala na olympiádě…
Teď už si pod vedením trenérky Evy Kurfürstové zvyká na českou kombinézu a hned v ní může vyhlížet lednový domácí Světový pohár ve Špindlerově Mlýně. „Už když jsem tu před čtyřmi lety jela za Nizozemsko, cítila jsem se jako doma, měla tu celou rodinu,“ vzpomíná.
V novém dresu ji čeká spousta novinek. Za sebou má třeba první tiskovou konferenci. „I v Holandsku mají lyžování rádi, ale zájem o to závodní je tam malý,“ srovnává. V Nizozemsku byla jasně nejúspěšnější sjezdařkou, v zemi Ester Ledecké či Martiny Dubovské se může opřít o širší tým.
Adriana Jelínková (vlevo) s trenérkou Evou Kurfürstovou.
„O změně jsem uvažovala už od roku 2014, Holanďani mě ještě drželi, ale po olympiádě už jsem měla pocit, že potřebuju nový start, když tu mám i rodinu,“ hlásí.
Však také její mamince ubude práce. „Byla trochu manažer, trochu trenér, ale hlavně máma a nejlepší kamarádka. Nebylo to pro nás vždy jednoduché, když jsme byly samy, ale teď se i jí ulevilo,“ dodává.
