Článek
Před závody jste říkala, že s elitní patnáctkou budete spokojená, desáté místo je tedy nad plán?
Za začátku to bylo pekelné, do druhého kilometru jsem byla neskutečně nervózní. Měla jsem takové svázané nohy, pak se to podle předpokladů rozjelo. Sice jsem čekala, že se rozjedu trochu dřív, ale aspoň po těch dvou kilometrech se pocity jenom zlepšovaly.
Jak tomu rozjetí pomáhali čeští fanoušci podél trati?
Ti tomu paradoxně spíš uškodili, ale po těch dvou kilometrech jsem je přestala vnímat a byla ve vlastním světě, jak jsem chtěla.
Česká lyžařka Kateřina Razýmová na tiskové konferenci před SP v Novém Městě na Moravě.
Měla jste přehled, kde jsou vaši kamarádi, kteří přijeli autobusem z Plzně?
Přišlo mi, že jsou snad úplně všude, buď přebíhali, nebo už jsem viděla dvojmo… Je to trochu Hujerov, trošku jsem se bála, aby je nevyhodili, jak byli hlasití, snad se to nikomu nestalo. Hodně jsem je vnímala před startem, chvilkami mě to svazovalo, ale pak jsem byla ráda, že tam jsou. Jsem ráda za každého, kdo dorazí a fandí.
Od pátku se změnily podmínky a začalo sněžit, jak to ovlivnilo závod?
Čerstvý sníh nehrál roli, je ho opravdu málo, ale oproti včerejšku byla trať hodně měkká. To jsou zrovna podmínky, které úplně nemusím, ale byly regulérní a pro všechny stejné.
Pro nedělní stíhačku máte velmi slušnou výchozí pozici.
Myslím, že velmi dobrou. Ztráta není tak obrovská, tak s nimi zítra zatočíme. (úsměv)
Životní závod zajela i Kateřina Janatová, která skončila třináctá. Vítáte, že vedle vás se v sezoně daří dojíždět mezi elitou i jí nebo Petře Novákové?
Obecně je pro české lyžování skvělé, že se tam vždycky někdo dokáže mihnout a nestane se, že když vypadne jeden člověk, celý tým je na chvostu. Pak je to i pro lidi zajímavější.
Těšíte se o to víc na štafety, které by po delší době mohly být pro Češky zajímavé?
Já jsem právě takový kazič štafet, většinou se mi moc nepovedly, třeba by se to mohlo zlomit…
