Článek
Špatná sledovanost, neuspokojivé počty diváků a atmosféra nehodná mistrovství světa. Takhle nelichotivě je také hodnocena vrcholná lyžařská událost.
Pořadatelé původně očekávali 150 000 až 200 000 fanoušků. Již během soutěží tento počet korigovali na 70 000 až 80 000. A nakonec ani tohoto cíle se nepodařilo dosáhnout i přesto, že ve hře byli velmi úspěšní domácí skokani.
Nízká byla sledovanost i v televizi. Například norská stanice NRK uvedla, že běh žen na 30 km živě sledovalo pouze 630 000 lidí. Na předchozím MS závod pokořil milionovou hranici. A pokles byl výrazný i při závěrečném běhu na 50 km. „O neuvěřitelných 30 procent," vyčíslila televize úbytek v závodě, který je jinak pro Seveřany takřka posvátný.
Jeden z šéfů NRK Espen Olsen Langfeldt má jasno o několika příčinách. Jednou z nich je možná paradoxně rostoucí norská dominance. „Ubralo to na zájmu fanoušků," posteskl si nad stavem, který zjevně poškozuje sledovanost i běžných závodů SP.
Problém v norské nadvládě viděl i mediální expert Tomas Pettersson. "Sport nemůže žít bez konkurence. A pro FIS (lyžařskou federaci) bylo toto mistrovství světa tak trochu katastrofou. Ať si o tom myslíte cokoli, nyní si můžete být jisti, že Rusové budou na začátku nové sezóny znovu u toho," uvedl s odvoláním na absenci největších – a často jediných – konkurentů norského týmu. "Nepřipadalo mi to jako mistrovství světa."
Akce by podle něj měla být vnímána jako „brutální selhání organizátorů a FIS. „Když se podíváte na počet diváků, máte pocit, jako byste byli někde na národním skandinávském šampionátu. To je zatraceně smutné," vyjádřil se dále Pettersson.
Divácký ohlas hluboce zklamal i norského televizního experta Birgera Löfaldliho. "Některé dny bylo tak málo lidí, že o návštěvě se hodilo říkat, že je směšná či trapná," řekl. Částečnou odpovědnost vidí i na straně organizátorů, kteří „v mnoha oblastech jednoznačně selhali". Zároveň mu je pořadatelského týmu v Planici líto. „Vždyť pracovali tak dlouho na tom, aby mohli uspořádat tohle mistrovství světa".
Pozorovatelé se shodují, že organizátoři udělali vážnou chybu při naceňování vstupenek. Ceny 60 eur a více za lístek na stání měly na mnoho lidí odstrašující účinek. To vedlo mimo jiné k vysokému průměrnému věku v řídce obsazených porostech. "Stěží jsme tu viděli nějaké děti. To je velké mínus a není to dobré," poznamenal Löfaldli.
Pettersson se také zmínil o explozivních životních nákladech: "V dnešní době si lidé prostě nemohou dovolit cestovat. A neláká to ani, když se podíváte na výsledkové listiny. Proč by sem měl jezdit někdo, kdo není z Norska, Švédska nebo snad možná ještě z Finska? Prostě není důvod."
