Článek
Medaile z olympijských her jste se po drsném pádu nedočkala, místo ní ale uzavřela sezónu křišťálová tečka. Berete to jako satisfakci?
Tak určitě. (směje se) Já jsem vlastně ani nevěděla, že můžu myslet na vítězství. Tušila jsem, že jsem někde nahoře, ale o možnosti triumfu jsem se dozvěděla až na olympiádě. Tam také vzniklo taktické rozhodnutí vynechat US Open a zúčastnit se svěťáku v Kreichsbergu. Musím uznat, že to bylo ze strany trenérů dobré rozhodnutí. (usmívá se)
Stavíte glóby na roveň s úspěchem na olympiádě?
Snad je to porovnatelný výsledek. Já ale glóby moc neřeším, snažím se prostě jezdit co nejlépe. A on pak nějaký úspěch přijde.
Když se ohlédnete za sezónou, co vnímáte jako největší pozitivum?
Mám radost, že mé výkony jdou nahoru, jsem konzistentně v první pětce. Výborný pocit jsem měla z první finálové jízdy na olympiádě, povedlo se to tam naložit a zajet dobře. Přitom se mi tam moc nedařilo při trénincích a když jsem poprvé přišla na svah, tak jsem myslela, že tam umřu. Ty skoky byly šíleně velké, pohled na hranu dopadu padesát metrů daleko bral dech. Bylo hodně psychicky náročné zkoncentrovat se, aby to člověk ustál a ještě to dobře vypadalo.
Co jste si odnesla z olympijského závodu? Nebyla to zlost nad rozhodnutím rozhodčích v první jízdě, která vám podle mnohých měla stačit na bronz?
Necítila jsem zlost, spíš jen zklamání... Zní to asi divně, ale já jsem přála úspěch i soupeřkám. Jenny Jonesová, která bronz získala, je vůbec první britskou olympijskou medailistkou na sněhu. To je úlet. (směje se)
Chystáte nějaké změny před příští zimou?
Abych udržela krok se špičkou, tak budu muset vypilovat nové triky a větší rotace. Chtěla bych proto i víc času věnovat U-rampě, protože je to techničtější disciplína. Člověk se tam ale vyjezdí i pro slopestyle. Chci příští rok uspět na mistrovství světa i na X-Games.
Jaké máte plány na posezónní pauzu?
Těším se někam na surf. Pauza ale moc dlouhá nebude, tréninkový kolotoč zase brzy začne.