Článek
Jméno Bauer vzbudí ohlas všude, kam Světový pohár v běhu na lyžích zavítá. V roce 2008 končil Lukáš Bauer sezonu s velkým křišťálovým glóbem, v seriálu má na kontě dvanáct vítězství. Na konci minulé sezony poprvé naskočil do Světového poháru i jeho syn Matyáš a nyní bude potomek nového ředitele závodů Ski Classics pevnou součástí reprezentačního áčka.
Dvacetiletý Bauer spolu s dalším mladíkem Jiřím Tužem, který přestane být teenagerem teprve v listopadu, naskočili do přípravy po boku ostřílenějších krajanů plni elánu. A v některých trénincích je prý dokázali pořádně prohánět…
„Drajv mají obrovský, možná až moc velký, což je občas na škodu,“ usmíval se Michal Novák. „V létě jsme měli na kempech společné tréninky a byli na tom opravdu slušně, což je pozitivní, že mě tlačí, abych na tréninku makal ještě o trochu víc. A je super, že máme další generaci a až třeba jednou skončím, bude tu někdo další,“ kvituje 27letá česká jednička.
Slova o někdy až přílišném nadšení mladíků potvrzuje i šéftrenér Jan Franc. „Jsou hodně motivovaní, mladé tělo toho zvládne strašně moc, naší prací trenérů pak je, abychom je usměrňovali,“ ví. „Někdy hodně tréninku neznamená to nejlepší a jedna věc je léto a druhá pak Světový pohár, který vám otevře oči a ukáže, na čem pracovat,“ připomíná kouč.
„Ale samozřejmě je pořád lepší varianta, že jsou motivováni sami, než že bychom je museli motivovat my,“ uvědomuje si Franc. Navíc Bauer má ochotu a schopnost snášet tvrdé tréninkové dávky tak trochu v genech. „Po tátovi má tendenci trénovat obrovské množství hodin a má předpoklady jezdit všechny závody od sprintů po distance,“ charakterizuje Franc.
„Zatím se mi jevil, že by mu distanční závody mohly sedět lépe, ve sprintu je to u dospělých hodně našlapané, ale ukáže až sezona,“ říká šéftrenér s tím, že pro mladíky je cílem světový šampionát do 23 let. Tuže, jenž byl vloni sedmý ve sprintu na juniorském MS, potkala stejná nepříjemnost jako Nováka v podobě operace slepého střeva a start sezony zmešká.
Staronovým jménem v ženském A-týmu je Barbora Havlíčková. Vzpomínáte? Před šesti lety končila těsně pod stupni vítězů na juniorském mistrovství světa, vysloužila si i nominaci na olympijské hry v Pchjongčchangu. V sedmnácti letech byla vůbec nejmladší v české výpravě.
Pak ale přišly těžké roky. Bojovala s poruchou příjmu potravy, na čas bílou stopu opustila úplně. Postupně se ale přes domácí starty začala vracet, až v závěru sezony poprvé vyrazila do zahraničí na závody ve Světovém poháru.
„Prošla si komplikacemi, ty zdravotní problémy byly dost velké, kdy byla chvíli úplně bez sportu, ale poslední tři roky jde nahoru a věřím, že se bude dál zlepšovat,“ říká Franc.
Kam až se může posouvat? „To si netroufnu říct. Když byla čtvrtá na mistrovství světa juniorů, vypadalo to velice dobře. Ale teď jde do sezony s tím, že potřebuje závodit, získat zkušenosti. Ona je v hlavě zarputilá a dává tomu, co může,“ oceňuje Franc. Světový pohár startuje ve Finsku 29. listopadu.
