Článek
Ke svému rozlučkovému závodu vyběhne Neumannová na lyžařském stadiónu Širahatajama v 7:38 SEČ. Na desetikilometrovou trať volnou technikou se vydá obhájkyně titulu z Oberstdorfu předposlední, bude mít startovní číslo 76. O půl minuty později už bude startovat jen vedoucí běžkyně letošního Světového poháru Finka Virpi Kuitunenová.
"Cítím se v pohodě. Možná se o mě pouze pokouší trochu rýma," popsala dnes vpodvečer Neumannová novinářům své pocity před rozhodujícím dnem. A zalitovala, že se desítka nejela už dnes. V Sapporu se teplota pohybovala po nočním mrazu okolo nuly a celý den svítilo z jasné oblohy slunce.
"Byly to moje vysněné podmínky. Pokud mě má pánbůh rád, tak by mně zítra nachystal stejné počasí," poznamenala Neumannová po večerním slavnostním vyhlášení na náměstí před hlavním nádražím v Sapporu, kde převzala stříbrnou medaili za druhé místo v nedělním skiatlonu. V náručí měla dcerku Lucinku, která se všem chlubila, že dostala od maminky květiny. A s kytkou v ruce se snažila novinářům odsunout jejich mikrofony od úst své mámy.
Slavili jen servismani
Na úterní závod se Neumannová těší. "Jsem uvolněná a bez stresu, což by mělo přispět k dobrému výkonu. Jen čekám na vývoj počasí. A také doufám, že zdraví bude v pořádku a nic mě nerozhodí," řekla nejúspěšnější česká běžkyně v historii. Z osmi mistrovství světa zatím vytěžila jednu zlatou, jednu stříbrnou a dvě bronzové medaile. Navíc je ještě majitelkou šesti olympijských medailí včetně té nejcennější.
I když poběží svůj poslední individuální závod v životě, chce ke startu přistoupit jako ke každému jinému na mistrovství světa. Přiznala, že myšlenka na loučení jí bleskla hlavou už při skiatlonu, když jela na posledním místě ve čtyřčlenné skupince. "V tu chvíli jsem si řekla: sakra, bojuj, už těch možností moc mít nebudeš," popsala Neumannová, jak se snažila vyburcovat do tempa.
Po nedělním úspěchu se Neumannová jen krátce zúčastnila oslavy jejího stříbra v salonku Kitahirošima. Dala si skleničku šampaňského s dvěma fanoušky z Písku, kteří za ní přicestovali do Japonska, po deváté hodině večer si pak šla ještě zaklusat okolo hotelu. Po návratu chvíli poseděla se servismany, kteří oslavovali její úspěch intenzivněji. Dala si s nimi jedno pivo a šla spát.
Ještě před usnutím jí prolétly hlavou myšlenky z nedělního závodu. "Možná jsem měla zkusit finišovat dříve, už na protilehlé rovince. Neměla jsem čekat až na cílovou. Ale v posteli se všechno snadno vymýšlí," zavrhla stříbrná medailistka úvahy o tom, zda udělala v koncovce závodu všechno takticky ideálně.
Atmosféra nenadchla
Dnes ráno se vzbudila po osmé hodině, hned po snídani vyrazila na lyžařský stadion Širahatajama a v přípravě objela dva pětikilometrové okruhy. "Lyžování dnes bylo krásné. Lákalo mě lyžovat rychle. Ale musela jsem se brzdit a šetřit síly na úterý," poznamenala Neumannová. Po obědě ji už čekal odpočinek a před čtvrtou hodinou vyjela s nejlepšími šesti běžkyněmi z nedělního závodu na večerní slavnostní vyhlášení do centra města.
Atmosféra mistrovství světa v Japonsku Neumannovou nenadchla. "Běžecké disciplíny diváky nezajímají. Přitom se zde jezdí krásné závody, kterým ale chybí atmosféra," posteskla si.
Svoje vyhlídky na případné zlaté loučení komentovat nechce. "Na startu mají všichni nulu. Uchazeček o titul mistryně světa je momentálně pět až šest. Na stupně vítězů může pomýšlet deset závodnic," naznačila Neumannová. Titul mistryně světa by lyžařské královně při jejím odchodu slušel. Ale ať už dopadne úterní závod jakkoliv, do historie českého lyžování se Kateřina Neumannová už dávno zapsala nesmazatelným písmem.
