Článek
V poledne se postaví na start skiatlonu Světového poháru na 15 kilometrů v posledním důležitém závodu v životě a až projede cílem, sundá z nohou lyže naposledy jako závodnice. Definitivně tak skončí neobyčejný sportovní příběh lyžařky ze šumavského Zadova.
"Pravda, říkala jsem si, že to je poslední tréninkový plán, který trhám," řekla Neumannová novinářům bez špetky nostalgie. "Nijak výrazné uspokojení to nebylo," usmála se. Tréninkové deníky však má doma všechny. "Ale ten letošní jsem od půlky zimy hodně flákala a už jsem ho nepsala," přiznala, že na sklonku kariéry se již nedonutila zaznamenávat každý tréninkový kilometr. "Už mě nebavilo pořád tam vpisovat čísla a počítat."
Teploty nad nulou a sníh jen na trati dělají olympijské vítězce a dvojnásobné mistryni světa kulisu při její sportovní derniéře. Ve čtvrtek se Neumannová proběhla po svých, v pátek si naordinovala jen lehké lyžování na tratích pod můstky, kde je navezen sníh ze slavného dálkového Vasova běhu a ze střediska Aare, kde se letos Šárka Záhrobská stala slalomářskou mistryní světa. "Už se v takovém počasí těžko hledá motivace," řekla Neumannová.
Trať si projela hravně kvůli orientaci
Tratě jsou těžké, třikrát se běžci musejí vyšplhat k můstkům. "Možná až moc těžké," přemítala. Celou patnáctikilometrovou trať si v pátek projela hlavně kvůli tomu, aby v sobotu nezabloudila. "Je to spíš takový orientační závod. Snažila jsem si to dostat do hlavy, abych věděla, kam jedu. Snad nás pořadatelé nasměrují. Navíc ty tratě jsou hodně těžké," řekla v pátek po posledním tréninku v životě. "Určitě si ještě někdy zatrénuji, ale už jen pro chuť, ne z povinnosti," prohlásila.
V sobotu se prý pokusí závodit. "A když to nepůjde, budu se snažit si to užívat," usmívala se. Může se rozloučit devatenáctým vítězstvím v kariéře. "Bylo by to krásné vyhrát, nicméně zase až tak dobře na tom nejsem," přiznala. Už se cítí po sezóně unavená. "Na startu mají všichni nulu, snažit se budu, ale musím přiznat, že si až tak nevěřím," uvedla.
Neumannová může zaútočit na celkové druhé nebo třetí místo v konečném hodnocení SP. Motivace to pro ni však není. "Obě už mám a vítěz je vždy jen jeden," uvedla. Když v polovině sezóny zjistila, že SP zřejmě nevyhraje, soustředila se na mistrovství světa. A bylo to správné rozhodnutí, v Sapporu získala druhou zlatou medaili v kariéře. "Pokusím se o něco i tady, ale nevidím to růžově," zopakovala.
V sobotu se chystá oslavovat
Ve Falunu závodila poprvé 7. března 1992 a skončila čtvrtá na 5 km klasicky. Od té doby se hodně změnilo. "Tenkrát jsme spali v kasárnách a roky jsme tu jezdili tratě, které byly jedny z nejlehčích ve svěťáku," vzpomínala.
Pobyt ve Švédsku si zpříjemňuje. Zašla na nákupy, ve čtvrtek povečeřela s přáteli, v pátek za ní přijede dcera Lucie. Domů se vydá až v pondělí. "Takže v sobotu večer toho budu muset hodně vypít, abych to tady vydržela," narážela se smíchem na nevlídné severské podnebí a na chystanou oslavu.
Falun ji nijak neuchvátil, přesto má na něj příjemné vzpomínky. V lednu 2004 zde vyhrála druhý závod Světového poháru po porodu.
Nervozita ji před rozlučkou nesvírala. "Kdybyste tu nebyli vy, novináři, tak je to jako normální závod. Beru to jako konec sezóny, zatím to na mě nějak významně nepůsobí," tvrdila. Přesto už chce mít poslední start za sebou. "Už se těším, až si tam lehnu do cíle," řekla s úsměvem. Během své kariéry většinou za cílem padla vysílením. V sobotu to bude naposledy, na nohy se postaví už jako běžkyně na lyžích "ve výslužbě".
