Článek
Vítězná jízda Ledecké a její radost na stupních
Ve čtvrtek v Carezze v prvním závodě sezóny druhé místo, ve druhém první. Navíc máte žlutý trikot. Snový start?
Je paráda, jak mi to náramně vyšlo. Nadělila jsem si k Ježíšku fantastický dárek. Mám z toho velkou radost. Užila jsem si závod, cítím se po nemoci zase o něco lépe.
V osmifinále jste porazila ruskou soupeřku o osm setin sekundy. Další tři jízdy vaše protivnice upadly...
Bylo to celé takové zvláštní. Do poslední chvíle jsem nevěděla, jakou trať si mám vybrat. Vypadalo, že modrá byla rychlejší nahoře, pak to na červené dole všichni doháněli. Je fakt, že první jízdu jsem měla o fous.
Pro fanoušky to bylo nesmírně napínavé. Před dvěma dny jste podobně prohrála ve finále, osud vám to vrátil?
Bylo to strašně napínavý i pro mě.(směje se) Byly to setinky, asi jednou někde zahranila a bylo to.
Prý jste měla při jedné jízdě menší karambol na startu...
Byly hned dvě nehody. Se Sabinou (Schöffelovou) jsem úplně propásla start, tam jsem ztratila tři desítky. Nevím, usnula jsem tam. Hned ten další jsem měla pocit, že to doženu a vystartovala jsem o tři desítky dřív, než se otevřela brána, takže jsem na ni narazila jako největší pako. Ještě ve třetí bráně jsem si říkala, jak jsem pitomá. Potom mě to ale víc nakoplo do jízdy, a myslím, že to bylo docela dobrý.
Řezala jste to, i když soupeřky upadly. Proč?
Snažím se o to vždycky. Na mistrovství světa juniorek před pěti lety se mi stalo, že soupeřka dvakrát spadla, ale stejně mě předjela. Slyšela jsem, že má problém, zvolnila jsem. Dva roky nato mi říkala, že to navíc tehdy nebyl její den. Takže to mě dodělalo, od té doby jedu naplno za každé situace.
