Článek
SP startuje o víkendu na rakouském ledovci. Prezident FIS Johan Eliasch hájící včasný start sezony kvůli zájmům výrobců lyžařského náčiní a cestovního ruchu je s ohledem na klimatické změny stále příhodnějším terčem kritiků.
Brzký začátek závodů v Söldenu více či méně zapadá do permanentně vytvářeného obrazu bezohlednosti k přírodě. O již tradiční události na konci října vysoko na ledovci Rettenbach se diskutuje léta. Je vhodné takto závodit v době prohlubujících se klimatických změn?
„Asociace by měly přestat ohýbat přírodu tak, jak chtějí. Musí to být obráceně!“ cituje Wasmeiera web krone.at.
Jenže byznys měl v plánech na včasný start sezony v poslední době jednoznačně navrch. Na přetřes ovšem stále více přicházejí ´jiné´ počty a srovnávání toho, jakou které sportovní soutěže zanechávají stopu ohledně energií a životního prostředí.
Říjnový start SP kritizuje i rakouská vláda! Jak ministryně životního prostředí Leonore Gewesslerová (Zelení), tak mluvčí lidovců (ÖVP) pro životní prostředí Johannes Schmuckenschlager vyjádřili v rádiu ORF skepsi ohledně závodů v Söldenu.
„Měli jsme nejteplejší říjnové dny, jaké kdy byly. Je pro mě nepochopitelné, proč se musí závodit v říjnu a proč se musí závodit na posledních zbytcích ledovce. FIS by měla harmonogram přehodnotit,“ uvedla Gewesslerová.
Schmuckenschlager připomněl, že obrázky ze startu sezony bez zasněžené krajiny nejsou ani dobrou reklamou pro cestovní ruch.
Rakouský lyžařský svaz oznámil, že s ohledem na změny klimatu prozatím zřídil pracovní skupinu, která má přehodnotit lyžování v Rakousku. Ale až v budoucnu.
„Co by asi tak z této pracovní skupiny mělo vzejít jiného než prázdná slova,“ namítl okamžitě bývalý svazový šéf Peter Schröcksnadel. S tím, že za jeho éry byla o toto téma dostatečná péče i bez pracovní skupiny. Zato přímo v praxi.
„Byl bych hloupý, kdybych investoval do lyžařského areálu, pokud by se tam za 30 let nemohlo lyžovat,“ řekl dále Schröcksnadel, podle něhož je důležitá technologie šetrná k životnímu prostředí. Samotné oteplování podle něj ale zase až tolik lyžařskou realitu neovlivňuje.
„Při dvou stupních globálního oteplování se limit sněhových srážek zvedne o 200 metrů, a to vůbec neovlivňuje lyžařské areály,“ vyjádřil přesvědčení dvaaosmdesátiletý bývalý funkcionář.
V zemi, která disponuje alpskými výšinami, se také pro jistotu začíná diskutovat o stavbě lyžařské haly. „Byla by ideální pro velké město, s ohledem na podporu mladých talentů. Proč ne ve Vídni? Odvaha udělat to by byla v budoucnu určitě oceněna,“ uvedla nynější svazová šéfka Roswithy Stadloberová.
Skutečnost, že lyžařské haly jsou považovány za mimořádné žrouty energie, nemusí podle ní být negativním kritériem. „Velké energetické společnosti mají spoustu odpadního tepla, které by bylo možné využít a nebylo by třeba investovat tolik energie,“ citoval prezidentku krone.at.
