Článek
Nové formáty soutěží a postupné spojování termínových listin mužů a žen v současnosti nabízejí jako oživení skokanští šéfové včetně Itala Sandra Pertileho, ředitele Světového poháru.
Vypadá to na názorový střet. Polská legenda se ostře staví proti většině novinek. „Už nějakou dobu jedeme pěkně z kopce a všechno to začalo zavedením přepočítacích koeficientů větru,“ citovala nespokojeného Malysze polská média. Velké početní manévry s větrnými poryvy podle mnohých znalců zregulérnily skoky, podle mnohých jim to ale vzalo kouzlo čistě přírodního sportu.
Adam Malysz, prezident Polského lyžařského svazu.
Co je jisté? Jen těžko se od této už dostatečně zavedené praxe bude ustupovat. A do sezony 2026/27 chce lyžařská federace FIS zcela dokončit sjednocení kalendáře Světového poháru mužů a žen. Stejná dějiště, stejné termíny pro obě pohlaví. Cíl? Zlepšit obraz skoků na lyžích, více zpopularizovat závody žen. Ale existuje mnoho pochybností. Neskončí to naopak fiaskem?
„Skoky na lyžích mají před sebou jiné a větší výzvy, pokud chtějí zůstat atraktivní,“ reagoval Malysz.
„Vstupujeme do třífázové změny. Očekáváme, že v důsledku integrace rozpisu mužů a žen zvýšíme v následujících letech mediální zájem o skoky žen. Tímto způsobem bychom také měli snížit náklady,“ nastínil Pertile během tradičního předsezonního setkání odborníků Forum Nordicum v Bad Mitterndorfu.
„To jako bude opravdu předepsáno, že chcete-li soutěž mužů, musíte uspořádat i skoky žen? Pokud ano, jsem proti,“ ozval se hned Malysz.
Soudí, že skoky budou mít kvůli podobným nápadům obrovské problémy. Poláci pořádají hned několik závodů SP, ovšem většinou mužských. Ženské skoky v Polsku vůbec netáhnou.
„Stejnou praxi zaváděli i v alpském lyžování a už od toho upustili,“ srovnával Malysz. „Samozřejmě se občas stane, že všichni soutěží na jednom místě, a to je dobře. Vím ale, jak je to u nás. Jsou prostě země, kde je ženské skákání populárnější než mužské, a naopak,“ upozornil polský skokanský velikán minulosti. „Tudy prostě cesta nevede! Musíme vymyslet jiné způsoby, jak skoky popularizovat,“ velel dále a neopomněl zmínit přínos polských fanoušků, bez nichž by tribuny v závodech SP vypadaly úplně jinak. A vše zasadil do širšího kontextu.
Politikou FIS je podle něj v poslední době omezit velké a silné týmy, více dát šanci malým a chudším skokanským zemím.
I proto přicházejí návrhy, aby skokani měli na sezonu omezený počet kombinéz. Aby se srovnaly podmínky pro silné i slabší týmy, které nemají tolik prostředků na zajišťování poměrně drahých kombinéz, jichž si naopak desítky do roka mohou dovolit pro své závodníky silné svazy. „Tohle ty velké ale zabíjí a bez nich tento sport nemá vůbec šanci přežít,“ řekl Malysz a dál ostře diagnostikoval problémy své disciplíny.
Odkázal i na mediální realitu. Kdysi velmi populární skoky i na televizních obrazovkách v poslední době ztrácejí lesk. „Existují studie, které ukazují, že dnes je fanoušek připraven věnovat nanejvýš 45 minut sportu v televizi. Lidé nechtějí dlouhé vysílání. Skoky zkrátka musí udělat kvantový skok,“ vyzval ke zatraktivnění systému závodů Orel z Visly. Zjevně by si dokázal představit užší startovní pole, větší spád závodů.
Nabádal též, aby skokanská show neopouštěla klasiku. Co nejdelší pokusy, riziko, drama. „Bezpečnost závodníků je nejdůležitější, ale musíme si uvědomit, že skoky byly vždy extrémní sport,“ uvedl dále a v klasickém seriálu SP odkázal na závody na větších můstcích v Zakopaném nebo Willingenu, které společně s odvahou pustit skokany k delším pokusům, přitahovaly největší zájem diváků.
Podle Malyszova názoru současná skokanská realita působí smutně, ale na tom, co se v poslední době kolem můstků děje, nalezl i něco pozitivního. „Super mixy, tedy soutěže (družstev), ve kterých skáčou dva závodníci, jsou fajn nápad, soutěž se zdynamizovala, alespoň něco se děje,“ dodal Malysz.
