Článek
Jste ráda, že jste s mladými kolegyněmi opět vytvořily tým?
Určitě je lepší, že se spolu můžeme zasmát nebo si zahrát hru. Teď s Kájou (Grohovou – pozn. red.) budeme háčkovat čepice, tak máme o zábavu postaráno. Ona háčkuje už delší dobu, teď bychom si měly udělat stejné čepice, tak máme náplň večerů danou. (úsměv)
Minulá zima vám nevyšla podle vašich představ. Trénink s muži vám neseděl?
Já si na loňskou přípravu s kluky určitě nestěžuju, ale něco se udělalo špatně. Možná trénink ve vyšší nadmořské výšce, s tím mívám problémy. Letos se to snad povedlo podchytit.
Soudě dle letní běžecké formy ano, vždyť jste porážela i běžecké specialistky.
To bylo úžasné, zaběhla jsem osobní rekordy na patnáctistovku i tři kilometry, v Běchovicích dokonce o dvě minuty, povedly se i další závody, mám větší sílu…
Čemu to všechno přičítáte?
Strávila jsem víc času v posilovně, shodila tři kila, což udělá dost, a znovu získala chuť.
Jak se vám to povedlo?
To přišlo samo. Po loňské sezóně jsem byla otrávená, neměla jsem z toho vůbec dobrý pocit. Letos jsem si řekla, že buď to půjde, nebo ne. A zatím to jde, snad to vydrží do zimy.
Co by z toho mohlo ve Světovém poháru být?
Určitě mám vyšší ambice než dřív. Nerada bych plánovala konkrétní umístění, aby si pak každý neříkal, co to tu vykládám, když jsem jezdila čtyřicátá. Ale chtěla bych být vysoko.
Jak dlouho chcete závodit? Nebo po letošku plánujete i běžeckou budoucnost?
Ptá se mě na to dost lidí, ale zatím je lyžování jednoznačná priorita. Když to letos půjde, pak je to otevřené i na další čtyři roky s tím, že bych si třeba dala mateřskou. A když se budu trápit, asi bych se věnovala i dalším věcem. Třeba bych si ráda jednou zaběhla maratón.
