Článek
Čím jste sama k výstavě přispěla?
Požádali mě o olympijskou medaili, kterou jsem zapůjčila. Jinak ji mám doma pověšenou. Dlouho jsem ji měla v šuplíku, než mi kamarádi udělali takovou vitrínku na chodbě.
V zimě to bude 40 let od her v Sarajevu, chystáte nějakou vzpomínku či setkání?
Úplně ne, ale občas se potkáváme na srazu olympioniků, měli jsme krásné setkání i s mými souputnicemi a trenéry. Je na co vzpomínat a vždycky si řekneme, že naše výsledky byly docela dobré, když to porovnáme. (úsměv)
Byla jste od olympiády v Sarajevu? Běžkyně na lyžích Květa Jeriová-Pecková při návratu líčila, že to byl smutný pohled na válkou poničená sportoviště…
Nebyla jsem tam, ale je pravda, že syn tam natáčel snowboardový film a přijel z toho také docela smutný.
Vy jste u lyžování zůstala jako technická delegátka Mezinárodní lyžařské federace. Na jaké závody pracovně vyrážíte?
Teď budu mít jeden Evropský pohár, jinak jezdím spíš po Česku, Polsku a Slovensku na závody FIS nižší úrovně.
Jak se tam potýkáte s úpravou pravidel zakazující fluorové vosky, kontrolujete lyže?
Tam kontrola ani být nemůže, na to nemáme přístroje. Vychází se z toho, že závodníci si pořizují dostupné vosky. Určitě se to neobejde bez toho, že se fluor někde objeví, ale to neuhlídáme. Je to samozřejmě komplikace pro servismany s materiálem, který se používal v minulosti, aby tam fluor nezůstával.
K tomu dál trénujete děti v krkonošském Strážném?
Pořád mám svoji skupinku, už jich je osmnáct. Ale není to jen lyžování, snažíme se sportovat všestranně.
A loni jste se stala babičkou, když se dceři Kláře, bývalé sjezdařce, narodil syn Teodor.
To je moje další role. Když Klára už zase začala trénovat lidi a věnuje se józe, vždycky já nebo druhá babička zaskočíme.
Syn Dušan se stal trenérem rakouské snowboardové reprezentace, to není obvyklé, aby taková alpská velmoc sáhla po českém trenérovi.
Není. Doteď řešil spíš sebe, teď musí řešit všechny ostatní, potkává se s realitou. Má tam velkou hvězdu Annu Gasserovou, zase poznává sport z jiné stránky. Baví ho to, jen administrativa ho trochu tíží, ale patří k tomu.
Hodně sjezdařských závodů se na úvod sezony muselo zrušit, naposledy sjezdy v Zermattu, ledovce tají… Nemáte obavy o budoucnost lyžování?
FIS chce, aby sezona začínala co nejdřív, tak se snaží využít místa, kde zima začíná brzy, případně ledovce. A je to čím dál obtížnější. Jsem malinko skeptik, nemyslím, že se by se do třetice pokoušeli sjezd z Zermattu uspořádat, když se to dva roky po sobě nepovedlo. Spíš si myslím, že se sjezdy budou v dalších letech jezdit, až začne skutečná zima.
Už rok a třičtvrtě tak čeká na lyžařský závod Ester Ledecká. Vy ji znáte odmalička, jak se z vašich zkušeností podepíše na závodníkovi tak dlouhá pauza?
Naznačila, že to tam pořád je. V Zermattu odjely jediný trénink, z toho se nedá soudit, ale neměla tam problém. Chytí se, má závodní srdce a natrénováno, je jen otázka, který závod jí vyjde. Vždycky máte při návratu nejistotu, ale ona je taková povaha, že se s tím popere.
