Článek
Zvuk cinkajících medailí vám zní jistě krásně.
To je ten nejkrásnější zvuk, když o sebe cinkají medaile. A když jsme po Praze nesli domů zvony, bylo to jako bychom vyháněli kravičky. Myslím, že ve Val d´Isere dostává vítězka sjezdu krávu, tak bych jí mohla zvonec pověsit. (úsměv)
Únorový víkend v Crans Montaně a váš návrat po zdravotních problémech v olympijské kombinaci patří mezi vaše nejsilnější momenty sezony?
Rozhodně, byl skvělý, jak se mě povedlo spravit a získala jsem ty dva zvony. Děda (hokejový mistr světa Jan Klapáč) přivezl podobný ze Švédska, odmala jsme ho měli ve Špindlu a když nás mamka svolávala na oběd, zvonila na zvon, tak jsem také takový chtěla.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Co jste stihla po sezoně? Plánovala jste jezdit na menších závodech, dokud bude sníh.
Měla jsem v plánu akci v Courchevelu i s Alexisem Pinturaultem a asi čtyři závody FIS, ale onemocněla jsem a už to nevyšlo. Byla jsem pár dnů v Londýně, odpočinula si a pak už začala testovat. Neřekla bych, že jsem se úplně flákala, ale měla jsem volnější režim a už jsme chystali další sezonu. K tomu škola, kde bych měla končit poslední ročník magisterského studia, čeká mě diplomka a státnice, snad se k tomu dokopu.
O čem píšete diplomovou práci?
Na Vysoké škole finanční a správní na téma branding sportovce. Baví mě, jak je to propojené, že můžu čerpat ze školy do života a naopak.
Co vám zpestří přípravu na další sezonu?
Dostala jsem od Red Bullu pozvánku na formuli jedna do Monaka, kam zvou olympijské vítěze, to bude výjimečný zážitek.
Ester Ledecká se svou medailovou sbírkou.
Máte mezi piloty svého oblíbence?
Samozřejmě Verstappena, který jezdí za Red Bull. Ale sleduju na Netflixu seriál Touha po vítězství a je strašně dobře udělaný. Hrozně mě to chytlo, riskují ještě víc své životy a ještě víc záleží na materiálu, ale jinak jsou naše světy dost podobné. Tak se hrozně těším, až uvidím závody poprvé naživo. A pak jsem dostala pozvánku na windsurfařský závod v Le Défi.
Toho už se asi zúčastníte aktivně.
Ještě nevím, nejsem rozježděná. Ale windsurfing mě baví, už v pěti letech mi tehdejší trenér snowboardingu řekl, že v zimě se jezdí na snowboardu a v létě na windsurfu. Pak nás s bráchou hodně učil táta, teď jezdíme spolu, někdo ho i předjedu. Před dvěma lety jsem jela instruktorské závody na Lefkádě, jeden jsem vyhrála, jednou byla druhá. Takže i teď bych jela na krev. Buď vyhraju, nebo zemřu, jsem připravena položit v oceánu život. (směje se)
Lyžařka a snowboardistka Ester Ledecká.
Povede se pak odjet na soustředění do Chile, kam jste teď dva roky nemohla jet?
Bylo by to fajn. Je to domácké, jste na stejném místě, dá se dobře soustředit. Někomu přijde, že už je tam třetí týden ponorka, ale já to mám ráda. Ještě předtím budu testovat materiál a Red Bull mi slíbil zajistit pisty, kde bych mohla trénovat hlavně skoky, tam mám rezervy. A k tomu tradiční kondiční soustředění v Řecku a před sezonou do Ameriky.
Příští zimu zkusíte zaútočit na malý sjezdařský glóbus? Už jste byla druhá i třetí…
Hodně záleží na programu. Ještě není daný program, prý bude kolidovat snowboardový světový šampionát v Gruzii s lyžařským ve Francii, tak budu doufat, že si na mě někdo vzpomene a přesunou naše snowboardové disciplíny na začátek šampionátu, aby se to stihlo.
