Článek
A to jste po dojezdu kroutil hlavou…
Protože jsem viděl tu ztrátu na Japonce Juasu. Ale on to musel neskutečně narvat. Chudák si při tom hnul se zády, nemůže se pořádně hnout.
Vy jste měl v plánu druhé kolo také "narvat"?
Branky byly dost zavřené, bylo na hraně to takhle pustit. Já to chtěl zkusit, jenže druhé kolo nebylo tak plynulé jako první. Ale s umístěním jsem samozřejmě spokojený, hodně jsem teď vypadával, tak jsem to nechtěl zopakovat. V pár závodech mi odešla hlava, chtěl jsem si dokázat, že na to mám. Ne, že bych měl depku, ale už jsem chtěl úspěch. A tohle je krásný výsledek, navíc v super atmosféře.
Jak se jezdí ve tmě za umělého osvětlení?
Je to trošku jiné. Celý rok jezdíme ve dne, tady se světla odráží od sněhu a jsou situace, kdy člověk musí jet trochu instinktivně. Také mě branky různě mlátily do helmy, jak jsem se netrefoval. (úsměv)
Filip Trejbal říkal, že osvětlení není tak kvalitní jako třeba ve Schladmingu…
On to měl horší v tom, že má potíže s očima, mně třeba mlha nevadí, i když mám taky asi tři čtvrtě dioptrie, ale nechci si zvykat na čočky. Možná kdybych viděl líp, jezdil bych hůř. (usmívá se)
Odlišný je při večerním závodě také váš denní režim.
Snažíme se udržet síly, takže se různě vláčíme po hotelu. Vstával jsem v devět, projet se jde člověk až těsně před prohlídkou trati. Jak jsme navyklí na jiný režim, je to dlouhé.
Závod poznamenalo úmrtí jednoho z brankových rozhodčích během prvního kola. Registrovali jste na startu, že u trati probíhají bohužel marné oživovací pokusy?
Viděli jsme, že dostal infarkt, ale že zemřel, jsem se dozvěděl až teď. To je strašný…
