Článek
Předtím jste pochyboval, jestli jste dobrým letcem?
Trochu jo, po Turné mi lety v Kulmu nesedly ideálně, tak jsem nevěděl, co od toho čekat. Proto jsem byl teď spokojený a příjemně překvapený.
Co jste stihl za dva dny doma mezi návratem z Německa a cestou do Norska?
Právě že vůbec nic. Spíš jsem marodil, snad se do pátečních závodů dám do pořádku.
Co vás trápí?
Jen nachlazení, rýma a kašel. Ale před závody na mamutím můstku nic příjemného.
Zjišťoval jste si předem, jaké mají být podmínky v Norsku?
Většinou se nechávám překvapit. Kdybych věděl, že bude foukat, měl bych akorát větší nervy. Ale často to poznáme na trenérovi Davidu Jiroutkovi. Když o tom nechce mluvit, bude špatné počasí, a když se o tom rozmluví sám, vypadá to dobře. Pro mě je ale lepší před závodem nic nevědět, proč se tím stresovat…
Má skokan na mamutím můstku při špatném počasí větší respekt než na velkém?
Trochu jo. I když třeba teď v Oberstdorfu ten vítr hodně hlídali, na bezpečnost se kladl velký důraz. Ale o něco víc to člověk vnímá.
Na druhou stranu je pak samotný let vzduchem za 200 metrů větší adrenalin?
Adrenalin bych neřekl, ale větší zážitek určitě. Zhruba od 80 metrů už člověk ten let vnímá, tuší, kolik skočí, to je krásný pocit.
Jsou lety psychicky náročnější?
Určitě. Na nájezdu jedete rychleji, tím míň pak máte času provést odraz. Je to náročnější na koncentraci a psychiku. Člověk je pak psychicky vyčerpaný, teď jsem za víkend shodil kilo.
Když jste se začínal prosazovat ve světové špičce, nejvíce vám seděly střední můstky. Teď už je vám jedno, jestli skáčete na středním, velkém nebo na mamutu?
Doufám, že jo. Od začátku jsem byl skokan hlavně na nejmenší můstky, postupně se mi začalo dařit i na větších. Teď už je mi to jedno, věřím si všude.
Jaký význam světovému šampionátu dáváte vy? Druhý vrchol sezóny po Turné?
Pro mě bylo Turné výš, chtěl jsem tam být do desítky, to se povedlo, tak jsem byl spokojený. A důležité pro mě bylo, abych celou sezónu podával stabilní výkony, což se také daří.
Navíc se ve Willingenu povedl i útok na stupně vítězů. Ulevilo se vám?
Hodně lidí mě na nich chtělo vidět, byl jsem z toho už trochu nervózní. Po tom druhém místě tlak opadl, můžu si říct, že to je dobrá sezóna a nemusím nikomu nic dokazovat.
V Oberstdorfu jste si posunul osobní rekord na 211,5 metru, láká vás ho ještě vylepšit? Je to mezi skokany sledovaná statistika?
Určitě je, i když ne jako dřív, kdy bylo prestižní se dostat za 200 metrů. Rád bych si osobák posunul, ale důležitější je pro mě hezké umístění.
Je můstek ve Vikersundu ideální pro dlouhé skoky?
Je v podstatě úplně nový, hodně se při stavbě dbalo na bezpečnost, lítá se nízko nad bubnem, 240 se tam dá skočit v pohodě. Jen mám obavy, aby se netočil vítr jako loni. Pak stačí mírný poryv do zad a sfoukne vás to dolů.
Evensenův světový rekord je 246,5 metru, může padnout i hranice 250 metrů?
Řekl bych, že letos ještě ne, i když stát se může všechno. Ještě to tam prý trochu předělali, zkrátili a zvedli hranu, takže se může létat dál.
Jsou lety dlouhé čtvrt kilometru ještě bezpečné?
Tam určitě, dopad je výborně upraven. I když skočíte málo, nemusíte se bát sjet dolů, jako třeba v Planici.
