Článek
Jak často se na podobné společenské akce teď dostanete?
Po porodu je to první akce. Je to samozřejmě příjemná změna, ale už se těším zpátky domů. Bylo příjemné během vyhlášení zavzpomínat při medailonku na svoji kariéru, vidět všechny své úspěchy, kdy se mé dávné sny staly realitou. Bylo to emotivní.
Chybí vám lyžování?
Vrcholový sport mi určitě nechybí. Ale začíná mi chybět pohyb, tak se k němu vracím. Na lyžích jsem nestála od svého posledního závodu Světového poháru v Aspenu v březnu roku 2017, tak se těším, že to letos v zimě napravím.
Ani když jste během těhotenství sledovala olympiádu, nepřepadla vás nostalgie?
Olympiádu jsem sledovala ráda, stejně jako třeba teď tenis, ale žádný stesk nebo lítost, že na olympiádě nejsem, se nedostavil. Tím spíš jsem si ověřila, že rozhodnutí ukončit kariéru přišlo v pravý čas.
Vlastimil Vacek
Jak tedy teď sportujete?
Vracím se opravdu velmi pozvolna. Snažím se jezdit na kolečkových bruslích, nebo si doma zaveslovat na trenažeru.
Jak si užíváte roli maminky, překvapilo vás na ní něco?
Je to úžasné. Nic mi vyloženě nevyrazilo dech. Všechno to jsou úžasné radosti a starosti, naše Emička je opravdu zlatá, tak mi dovolí se občas vyspat pět šest hodin v kuse, což si myslím, že není úplně typické u každého miminka.
Co ještě stíháte kromě péče o dceru?
Pokud čas dovolí, snažím se i pracovat, protože jsem nikdy neodešla na klasickou mateřskou dovolenou. Kolem mé kliniky celostní terapie je hodně práce, která se ale dá dělat z domova. K tomu se starám o domácnost, prostě jsem klasická žena a manželka a hrozně si to užívám.
Svoji kliniku dál na dálku řídíte, abyste s ní zůstala v kontaktu?
Přesně tak. Mám tam moc šikovný profesionální tým, jen co se týče zastřešení, marketingu a myšlenek, chci být s firmou v kontaktu. Ale samozřejmě Emička je pořád na prvním místě. Vše ostatní jen když mi zbývá čas.