Jsem domácí mazlíček, říká česká kometa. Zazáří znovu?

Dýchlo to tu na mě, i díky chytrému mobilnímu telefonu se mi připomínaly různé fotky… Ale nervozita je obrovská, už se dost těším, až to vypukne a spadne to ze mě.

Já až tak optimistická jako Honza nejsem. Asi na tom podle výsledků nebudu špatně, ale je třeba brát v potaz, že každá z nás nastupovala do závodu trochu v jiné fázi přípravy, každé jinak vyhovuje závodit po zátěži…

Já jsem takový domácí mazlíček, radši bych byla víc doma, ale vím, že to situace neumožňovala a všichni jsme do Finska přijeli na začátku listopadu. Mně hodně pomohlo nastavení dnů, kdy jsme bydleli na apartmánech a měli možnost si sami vařit a stravovat se po svém, což dobře simuluje můj běžný den. Navíc jsme měli štěstí, že po příjezdu svítilo slunko, a těch pár zamračených dnů se dalo zvládnout.

Upekla jsem jich hodně, ale taky se jich hodně nedalo jíst… (úsměv)

Bohužel jsem jí taky neunikla. Na testech jsem tedy nebyla, ale měla jsem veškeré příznaky, které koronaviru odpovídaly, tak jsem zůstala doma a ani nebylo co testovat.

Já těch komplikací měla víc, ještě jsem někde chytla salmonelózu… Aktuální formu to ale snad neovlivnilo, věřím, že jsem na tom srovnatelně s loňskem.

Myslím, že dělám maximum, abych nebyla nemocná, ale jsou věci, které nedokážu ovlivnit. A když jste ve formě, stačí málo. Jsou to drobné nemoci, které člověka v normální práci tolik neovlivní, ale pro nás sportovce znamenají stopku. Ale každopádně je mým přáním, abych tu sezonu vydržela zdravá, což se mi zatím moc nedařilo.

Bylo rozhodně příjemné závodit kolem elitní desítky, snad jsem si někde tam našla místo a doufám, že tam na mě čeká i letos. Moje sebevědomí ale obvykle není vysoké, pořád přistupuju k závodům s pokorou. Tlak je větší, ale i ode mě, snažím se s těmi očekáváními srovnat, uvidíme, jak mi to půjde. Zatím mám pocit, že mi to moc nejde. Ale vloni jsem šla do sezony s tím, že chci být do 30. místa, teď bych to posunula do dvacítky. A kdybych sebe i ostatní dokázala překvapit ještě lepšími výsledky, byla by to taková třešnička.

Sama to moc neprožívám, spíš se soustředím na svůj výkon. K němu diváci můžou pomoct, ale když se vám jede dobře, zase je tolik nevnímáte. Samozřejmě by mě mrzelo, kdyby nemohli být v Novém Městě na Moravě, protože vloni tam byla skvělá atmosféra a s podporou blízkých a fanděním v češtině je to vždycky speciální zážitek.

U mě jsou sprinty nevyzpytatelné. Většinou mi jdou na začátku sezony líp než v jejím průběhu, jak je v přípravě čas na sprinterský trénink. Tady se pojede klasicky, což je u mě silnější technika.

Určitě, je to krok vpřed, díky němu se přiblížíme skandinávským a silným středoevropským týmům. Může nám jedině pomoct.