Článek
"Říkal jsem si, že už bylo na čase ještě nakopat pár zadků, aby si ke starýmu dědkovi mladý moc nedovolovali," žertoval šestatřicetiletý Bauer, dvojnásobný olympijský medailista a vicemistr světa z Liberce 2009.
Napětí vystřídalo uvolnění. Takový byl dnešní Bauerův den. Zpočátku si moc nevěřil, zvlášť když se mu i na jeho poměry vůbec nevydařil páteční sprint. "Bylo to slaboučké. I když jsem v Muoniu na soustředění jezdil super, tak jsem si po včerejšku říkal, že mi forma asi odešla," přiznal pochyby.
Do závodu vyrazil až v druhé polovině startovní listiny, a když viděl, že začalo sněžit, trochu se uklidnil. "Věděl jsem, že ostatním to nebude vyhovovat a mně to nevadí," vysvětlil.
Mezičas ho hodil do klidu
Přicházející psychická pohoda ale dostala ránu hned krátce po startu. Ve sjezdu ho vynesla první zatáčka, projel hlubokým sněhem a pořádně zavrávoral. "No, to mi to pěkně začíná," řekl si prý. "Ale když mi řekli, že jsem na prvním mezičasu šestý, tak mě to hodilo trochu do klidu," vyprávěl.
Pak uviděl, že dojíždí Nora Eldara Rönninga, v cíli nakonec druhého muže, který jel už v druhém kole, a jeho hlava se naplno přepnula do módu závodníka. "Jel jsem za ním," řekl Bauer. Když norský reprezentant odbočil do cíle, uslyšel Bauer od trenérů, že je při vjezdu do druhého okruhu aktuálně druhý. "To jsem se vyklidnil úplně," poznamenal.
Začal dál stahovat ztrátu, až se dostal do čela. "Když jsem přijížděl pod stadion a byl jsem první, tak jsem si říkal, že to je super bomba," popsal pocity Bauer. Přesto ho vítězství trochu zaskočilo. "Nechápal jsem, co se děje," přiznal s úsměvem. Když pak do cíle dojel i silný Kazach Alexej Poltoranin a neohrozil ho, jeho uvolnění dosáhlo maxima.
Konečně zdravý
"Letos jsem byl konečně po dvou letech zdravý a všechno jsem odtrénoval. Sedlo si spousta věcí, je to mozaika, kterou jsem dal do kupy. Věřím, že ta sezona bude odlišná od těch dvou před tím," přál si. Právě větší klid v hlavě mu pomáhá. "Vycházím s Mírou," jmenoval kouče Petráska. "Pořád chci vyhrávat, dokázat, že na to mám, ale moc velký chtíč je brzda. Našel jsem si cestu, že si to víc užívám. Za celý trénink v Muoniu jsem 'vytekl' jen jednou, což je neuvěřitelné číslo," smál se.
Je prý připravený na hlasy, že mu forma v olympijské sezoně vyletěla moc brzy. "Ale mně to je úplně ukradený. V sezonách, kdy se mi dařilo, jsem dokázal jezdit dobře celou dobu. Věřím, že teď bude pohoda v týmu, pojede se na vlně. Už jsem něco předvedl, mám se od čeho odpíchnout," řekl. "První polovinu sezony vyhodnotím až po závodech v Davosu, pak se uvidí, co dál," prohlásil.
Teď ho zajímá jen nebližší program, nedělní stíhací závod, závěrečný díl finského miniseriálu. "Sice nemám na prvního velkou ztrátu (12 sekund), ale za mnou je to nasekaný. Pojede se balík, jde o to, jestli se pojede rychle, nebo se najde nějaký 'dobrák', který to odtáhne," přemítal nad plánem na neděli. "Chci si jen vybudovat dobrou pozici do posledních dvou okruhů. Bude to maso, možná dojde i na kolize," přemýšlel nahlas.
Jinak ale prý stále platí, že do desátého místa bude spokojený. "Že jsem vyhrál, to byla třešnička na dortu."
