Novák zase vybojoval světové finále! Pomohlo i štěstí, skončil pátý

Osmadvacetiletý rodák z Karlových Varů přitom prožívá nelehkou sezonu, v přípravě nabral dvouměsíční manko po operaci slepého střeva. Závodil po měsíci, poslední dva Světové poháry v Cogne a Falunu vynechal a připravoval se v Livignu. Ale úvodní disciplína světového šampionátu mu vyšla skvěle. I s notnou dávkou štěstí.

Závodilo se na okruhu dlouhém 1375 metrů se dvěma stoupáními v nelehkých podmínkách, v teplém počasí. „Hodně to rozměklo, je to břečka,“ říkala v České televizi Tereza Beranová. „Jak jsem jeden z nejtěžších, je to pořádná hrabačka,“ hlásil další český sprinter Ondřej Černý.

Ale šichtu na trati závodníkům kompenzovala fantastická atmosféra. Kolem čtvrtečního poledne zaplnilo tribuny 22 500 diváků. „Tohle jsem nikdy nezažila, tak jsem ráda, že to aspoň jednou v kariéře zažiju,“ pochvalovala si Kateřina Janatová, která stejně jako Černý, Beranová a Jiří Tuž skončila ve čtvrtfinále.

Novák měl ve čtvrtfinále pořádnou kliku. Po dvacátém místě v kvalifikaci vjížděl na stadion mimo postupové pozice, ale v poslední zatáčce potkala kolize vedoucí Němce Stölbena a Švýcara Riebliho, které Novák objel a postoupil z druhého místa.

„Po šíleně ošklivém roce, kdy jsem měl neštěstí skoro každý den, se mi to vrátilo,“ hodnotil to Novák na sociálních sítích.

A nedobře to s jeho ambicemi na postup vypadalo i v semifinálové jízdě. Opět sjížděl na chvostu šestice, ale ve finiši zakolísal Američan Ogden, Novák se přes Švýcara Gronda protáhl na kýžené postupové čtvrté místo pro šťastného poraženého, o pouhých pět setin, a po dvou letech jel opět finále!

V něm odskočil miláček norských diváků Klaebo s Italem Federikem Pellegrinim, ale Novák zůstával ve hře o bronz. Nakonec ho od něj dělilo 1,28 sekundy, za vítězným Norem zaostal o šest sekund.

„Nervózní jsem byl, ale podívejte na ty diváky. Takhle to děláme v Trondheimu,“ zářil Klaebo po svém čtvrtém sprinterském zlatu v řadě. V této disciplíně během sezony ani jednou neprohrál, slaví jubilejní desáté světové zlato.

Jak si vedli další Češi? Teprve dvacetiletý Jiří Tuž se blýskl při posledním Světovém poháru ve Falunu pátým místem, v Trondheimu tolik nezářil. Po postupu z 24. pozice byl ve své rozjížďce aktivní, ale dojel pátý. „Ze startu jsem šel na čelo, chtěl jsem to zkusit agresivně, ale pak mi došlo. Možná jsem mohl pošetřit síly, takhle jsem byl úplně vyždímaný,“ uznal mladík.

Stejnou pozici ve svém čtvrtfinále, jen s větší ztrátou, obsadil Ondřej Černý, který z kvalifikace postoupil jako poslední o čtyři setiny. „Lyže umíme líp, ale neměl jsem na to ani já,“ uznal. Poslední z českého kvarteta Luděk Šeller měl k postupu do rozjížděk daleko.

Sedmadvacetiletá Janatová si před šampionátem na sprint volně věřila nejvíce, však v prosinci v něm jela finále Světového poháru v Lillehammeru. V kvalifikaci byla sedmnáctá, nejvýše ze všech českých reprezentantů. Ve čtvrtfinálové rozjížďce si devátá žena celkového pořadí Světového poháru hledala místo, do závěrečného sjezdu zamířila jako druhá, ale soupeřkám jely lyže rychleji.

Ani silný finiš v dramatickém dojezdu nestačil na víc než čtvrté místo, které v součtu s pomalejším časem znamenalo konec nadějí na postup. O pouhých patnáct setin.

„Je to můj nejhorší výsledek v sezoně ve sprintu bruslením, vždy jsem postoupila aspoň do semifinále,“ mrzelo ji. „Já se cítila skvěle, holky se chytly, asi měly lepší lyže, ale i v poslední zatáčce jsem věřila, že na to mám,“ litovala Janatová.

Tereza Beranová, která postoupila jako 29., byla ve svém čtvrtfinále pátá. „Měli jsme dneska průměrné lyže, ale semifinále by mělo jít urvat i na nich. Rozjela jsem se aspoň na týmový sprint,“ vyhlížela závod, který se jede příští středu. Třetí Češka Barbora Antošová uvízla v kvalifikaci.

Suverénkou závodu byla Jonna Sundlingová. Obhájkyně zlata vyhrála s nevídaným sedmisekundovým náskokem už kvalifikaci, hladce postupovala dál a i finále ovládla třicetiletá Švédka stylem start–cíl.

O víkendu jsou v Trondheimu na programu skiatlony.